ECLI:CZ:US:2009:2.US.2243.09.1
sp. zn. II. ÚS 2243/09
Usnesení
Ústavní soud České republiky rozhodl dne 27. srpna 2009 soudcem zpravodajem Eliškou Wagnerovou ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Patrika Homoly, zastoupeného Mgr. Evou Kantoříkovou, advokátkou se sídlem Mezírka 1, 602 00 Brno, proti exekučnímu příkazu k úhradě nákladů č. j. 037Ex67/08-26 ze dne 14. 5. 2008 a o návrhu na zrušení §131 písm. a), §92 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti, návrhu na zrušení vyhlášky č. 330/2001 Sb., o odměně a náhradách soudního exekutora, a návrhu na zrušení "příslušných ustanovení" vyhlášky č. 484/2000 Sb., kterou se stanoví paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů v občanském řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížností nazvanou jako "doplněná ústavní stížnost", doručenou Ústavnímu soudu osobně dne 24. 8. 2009, se stěžovatel domáhá zrušení shora uvedeného rozhodnutí, jakož i shora uvedených právních předpisů, resp. jejich částí.
V dané věci podal již dříve stěžovatel ústavní stížnost, vedenou u Ústavního soudu pod sp. zn. I. ÚS 1184/09, která byla Ústavním soudem dne 18. 8. 2009 odmítnuta jako návrh nepřípustný, neboť stěžovatel nepodal proti exekučnímu příkazu, který mu byl, jak se uvádí v rozhodnutí, doručen dne 26. 5. 2009, námitky, ačkoliv o možnosti jejich podání byl řádně poučen.
Návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti musí splňovat řadu zákonem stanovených náležitostí včetně dodržení lhůty k podání ústavní stížnosti v délce 60 dnů, která dle §72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, v platném znění (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), počíná dnem následujícím dnu doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který stěžovateli zákon k ochraně jeho práva poskytuje.
Ze shora uvedeného je zřejmé, že návrh o kterém je nyní rozhodováno, byl podán po zákonné lhůtě vymezené k podání ústavní stížnosti. Nadto samozřejmě platí i závěr učiněný ve zmíněném rozhodnutí Ústavního soudu o tom, že vzhledem k nevyčerpání námitek nemůže být ústavní stížnost považována za přípustnou.
Protože jak shora uvedeno byla ústavní stížnost podána po zákonem stanovené lhůtě, musela být mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítnuta jako návrh podaný po lhůtě stanovené pro jeho podání (§43 odst. 1 písm. b) ve spojení s §72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu). Návrh na zrušení shora uvedených právních předpisů, jako návrh akcesorický ve vztahu k ústavní stížnosti, sdílí její osud - tj. musel být odmítnut a to jako návrh podaný osobou v dané situaci zjevně neoprávněnou (§43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu).
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 27. srpna 2009
Eliška Wagnerová
soudce zpravodaj