ECLI:CZ:US:2009:2.US.2574.09.1
sp. zn. II. ÚS 2574/09
Usnesení
Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti P. P., proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 7. 2009 sp. zn. 25 Cdo 779/2009, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Podáním ze dne 1. 10. 2009 se stěžovatel obrátil na Ústavní soud ve věci v záhlaví označené.
Stěžovatelovo podání vykazovalo řadu formálních a obsahových vad (kupříkladu stěžovatel nebyl zastoupen advokátem).
Z evidence rozhodnutí Ústavního soudu soudce zpravodaj zjistil, že stěžovatel již v minulosti podal množství podobných návrhů, které nebyly prosté vad. V řízení o těchto návrzích byl stěžovatel opakovaně poučen o tom, jak podat řádný návrh. Kupříkladu k odložení pod sp. zn. II. ÚS 1408/07 Ústavní soud přiložil stěžovateli poučení, jak postupovat při podání ústavní stížnosti, ve kterém jsou podrobněji uvedeny podmínky, za kterých může být ústavní stížnost podána a náležitosti takového návrhu. Ústavní soud tehdy rovněž zdůraznil, že "v řízení před Ústavním soudem musíte být zastoupen advokátem, a to včetně vlastního sepsání návrhu. Jak je Vám známo z četné předchozí korespondence, Ústavní soud nemá možnost Vám advokáta ustanovit. V případě problémů s jeho zajištěním je nutné se obrátit na Českou advokátní komoru..."
Z mnoha dalších řízení o ústavních stížnostech stěžovatele je tak zřejmé, že stěžovatel ignoruje (byť ne vždy) požadavek povinného zastoupení advokátem a formální náležitosti ústavní stížnosti, ačkoli byl opakovaně poučen, jaké náležitosti má mít řádná ústavní stížnost. Tyto požadavky kladené zákonem na návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem jsou stěžovateli tedy známy již před podáním této ústavní stížnosti.
V řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení - zejména o povinném zastoupení - dostávalo stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo v řadě identických případů předchozích. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že již dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než prostřednictvím advokáta, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového a totožného poučování postupem formalistickým.
Proto soudce zpravodaj návrh, který trpěl vadami, pro něž nebyl před Ústavním soudem meritorně projednatelný, podle ust. §43 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením odmítl.
Lze dodat, že shodně postupoval Ústavní soud v mnoha jiných usneseních (srov. např. usnesení sp. zn. I. ÚS 2107/07, I. ÚS 325/08, III. ÚS 681/08, II. ÚS 713/08, III. ÚS 1496/08, I. ÚS 2911/08).
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 20. října 2009
Dagmar Lastovecká
soudce zpravodaj