ECLI:CZ:US:2009:3.US.1438.09.1
sp. zn. III. ÚS 1438/09
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dne 10. srpna 2009 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Jiřího Muchy, soudců Pavla Holländera a Vladimíra Kůrky, ve věci navrhovatele J. J., zastoupeného Mgr. Danielem Maškem, advokátem se sídlem v Praze 6, Na Šťáhlavce 16, o ústavní stížnosti proti rozsudkům Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 26. 2. 2009 sp. zn. 13 Co 15/2008 a Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 8. 11. 2007 č. j. 14 C 122/2006-91, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Navrhovatel cestou ústavní stížnosti brojil proti výše označeným rozsudkům s tím, že dle jeho přesvědčení jimi bylo zasaženo do práv, zakotvených v článcích 3 odst. 1 a 26 odst. 3 Listiny základních práv a svobod, jakož i v čl. 6 odst. 1, čl. 13 a čl. 14 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a čl. 5 Protokolu č. 7 této úmluvy. Uvedl, že soudy zamítly jeho návrh na určení výživného ve výši 3.000,- Kč měsíčně a tak neprojednaly jeho záležitost spravedlivě. Jejich postupem se cítí s ohledem na svůj zdravotní stav diskriminován a vystaven nouzi, přičemž právo na hmotné zabezpečení je mu ve výše uvedených článcích garantováno. V odůvodnění návrhu poukázal na svůj špatný zdravotní stav, na nezbytné výdaje spojené s bydlením, se zajištěním výživy a ošacení, na výdaje k pořízení léků či na cestu k lékaři a na to, že je odkázán na plný invalidní důchod, sociální dávky a příspěvky na bydlení. Neuložení povinnosti bývalé manželce přispívat na jeho potřeby považuje za nespravedlivé, když její příjmy a majetkové poměry v době před rozvodem byly výhodnější než jeho - jako zdravotně postižené osoby pobírající plný invalidní důchod.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§72 odst. 1 písm. a), §43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Z obsahu stížností napadených rozsudků zásah do práv, jichž se stěžovatel v návrhu dovolává, shledán nebyl. Krajský soud přezkoumal rozsudek soudu I. stupně v souladu s §212 občanského soudního řádu a po zjištění, že pro rozhodnutí, kterým byl zamítnut návrh stěžovatele na výživné podle §91 odst. 1, 2 zákona o rodině, Okresní soud v Ústí nad Labem vycházel z řádně zjištěného skutkového stavu, opodstatněně jeho rozhodnutí potvrdil. Soudy obou stupňů stav majetkových poměrů účastníků, jakož i rozsah jejich oprávněných potřeb zjistily a zhodnotily dle §132 občanského soudního řádu a §96 odst. 1 zákona o rodině a důvodně konstatovaly, že mezi nimi v období, za které žalobce, nyní stěžovatel, požadoval po žalované výživné, byla z prokázaných příjmů zajištěna jejich rovná životní úroveň, a proto tedy uplatňované výživné v částce 3.000,- Kč měsíčně důvodné nebylo. K námitce stěžovatele, že nepřiznáním výživného byl vystaven nouzi, nutno dodat, že v době, za kterou výživné uplatňoval, činil jeho čistý příjem 9.700,- Kč. Tuto částku nelze považovat za tak nedostatečnou ke krytí jeho potřeb, aby se při jejím přiměřeném použití mohl ocitnout ve stavu nouze, jak tvrdí.
Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný odmítnut [§43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 10. srpna 2009
Jiří Mucha
předseda senátu Ústavního soudu