ECLI:CZ:US:2009:3.US.2025.09.1
sp. zn. III. ÚS 2025/09
Usnesení
Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků dne 10. září 2009 v senátě složeném z předsedy Jiřího Muchy, soudců Pavla Holländera a Vladimíra Kůrky, ve věci navrhovatele M. K., zastoupeného JUDr. Ivou Kremplovou, advokátkou se sídlem v Brně, Botanická 9, o ústavní stížnosti proti usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 29. 4. 2009 sp. zn. 22 Cdo 4390/2008 a rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 22. 4. 2008 č. j. 21 Co 475/2005-304, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Navrhovatel se cestou ústavní stížnosti domáhal zrušení výše citovaných rozhodnutí s tím, že se jimi cítí dotčen v právech zakotvených v čl. 11 odst. 1 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, jakož i v čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a svobod. Vyslovil přesvědčení, že zrušením spoluvlastnictví k nemovitosti a přikázáním jeho podílu žalobkyním byl zbaven svého vlastnického práva v rozporu se zákony, když soudy při rozhodování nezohlednily argumentaci, v průběhu řízení mnohokrát opakovanou. Proti rozsudku II. stupně podal dovolání, které Nejvyšší soud odmítl.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Lze ji podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje, když takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Byl-li mimořádný opravný prostředek orgánem, který o něm rozhoduje, odmítnut jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení, lze podat ústavní stížnost proti předchozímu rozhodnutí o procesním prostředku k ochraně práva, které bylo mimořádným opravným prostředkem napadeno, ve lhůtě 60 dnů od doručení takového rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným, k odmítnutí je dán důvod také tehdy, je-li návrh podán po lhůtě k tomu stanovené [§72 odst. 1 písm. a), odst. 3, 4, §43 odst. 2 písm. a), odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Z obsahu stížností napadeného usnesení Nejvyššího soudu (v návrhu nesprávně označeného jako rozsudek) zásah do práv, kterých se stěžovatel v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. Jmenovaný soud opodstatněně odmítl dovolání jako nepřípustné a s poukazem na jeho obsah, na rozsudek odvolacího soudu, jakož i na svou judikaturu rozhodnutí přiléhavě odůvodnil. Proto na toto odůvodnění lze v dalším odkázat. Nutno dodat, že navrhovatel sám v ústavní stížnosti Nejvyššímu soudu - jeho závěru o nepřípustnosti dovolání, ničeho nevytýká.
Pro výše uvedené byl návrh směřující proti usnesení Nejvyššího soudu jako neopodstatněný odmítnut [§43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdních předpisů]. Pokud jde o ústavní stížnost brojící proti označenému rozsudku Krajského soudu v Brně, pak odmítnutí je odůvodněno zmeškáním lhůty k jejímu podání, když pro běh této lhůty nelze vycházet ze dne doručení usnesení dovolacího soudu, na jehož rozhodnutí nedopadá ustanovení §72 odst. 4 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů [§43 odst. 1 písm. b) citovaného zákona o Ústavním soudu].
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 10. září 2009
Jiří Mucha
předseda senátu Ústavního soudu