ECLI:CZ:US:2009:3.US.2870.09.1
sp. zn. III. ÚS 2870/09
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dne 15. prosince 2009 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem Janem Musilem ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky agentury Marvin s. r. o., se sídlem Českomoravská 1181/21-23, 190 00 Praha 10, právně zastoupené Mgr. Janem Boučkem, advokátem AK se sídlem Charvátova 11, 110 00 Praha 1, proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 30. září 2009 č. j. 18 C 195/2009-15, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
I.
Ústavní stížností, která byla Ústavnímu soudu doručena dne 9. listopadu 2009, se stěžovatelka domáhala zrušení rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 30. září 2009 č. j. 18 C 195/2009-15, a to pro porušení článku 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
Ze spisového materiálu Ústavní soud zjistil, že rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 30. září 2009 č. j. 18 C 195/2009-15 byla zamítnuta žaloba, kterou se žalobkyně (v řízení před Ústavním soudem "stěžovatelka") domáhala toho, aby žalované České republice - Ministerstvu spravedlnosti ČR byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 2 813,- Kč a dále bylo uvedeným rozsudkem rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
II.
Dříve, než může Ústavní soud přistoupit k projednání a rozhodnutí věci samé, musí prověřit, zda jsou splněny všechny formální náležitosti a předpoklady jejího meritorního projednání stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").
V ústavní stížnosti stěžovatelka uvedla, že proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 30. září 2009 č. j. 18 C 195/2009-15 podala odvolání, o němž doposud nebylo rozhodnuto. Uvedená skutečnost byla ověřena dotazem na Obvodním soudu pro Prahu 2.
Stěžovatelka uvádí, že ústavní stížnost podává, přestože napadené rozhodnutí obsahuje poučení, že proti tomuto rozsudku lze podat odvolání. Stěžovatelka je totiž přesvědčena, že proti tomuto rozhodnutí s ohledem na novou právní úpravu nelze odvolání podat, neboť podle přechodných ustanovení k novele občanského soudního řádu provedené zákonem č. 7/2009 Sb., se jedná o rozhodnutí po novele a podle nového znění občanského soudního řádu jde o bagatelní záležitost, neboť hodnota věci nedosahuje částky 10 000,- Kč.
Podle ust. §72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.
Jedním ze základních pojmových znaků ústavní stížnosti, jakožto prostředku ochrany ústavně zaručených základních práv nebo svobod, je její subsidiarita. To znamená, že ústavní stížnost lze zpravidla podat pouze tehdy, když navrhovatel ještě před jejím podáním vyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje (ust. §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu), pokud nejsou dány důvody pro přijetí ústavní stížnosti i bez splnění této podmínky dle ust. §75 odst. 2 zákona o Ústavním soudu.
Jak bylo výše uvedeno, stěžovatelka podala v souladu s poskytnutým poučením proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 30. září 2009 č. j. 18 C 195/2009-15 (vydanému v řízení zahájeném dne 25. června 2009) odvolání, o kterém dosud nebylo rozhodnuto.
Stěžovatelka podala ústavní stížnost souběžně s takovýmto řádným opravným prostředkem, a před obecným soudem tedy probíhá příslušné řízení, v jehož rámci se stěžovatelka může domáhat ochrany (i) svých ústavně zaručených práv a svobod. Není tedy důvodu pro to, aby Ústavní soud - v rozporu s výše popsaným principem subsidiarity, jakož i v rozporu s principem minimalizace zásahů do činnosti orgánů veřejné moci (zde obecných soudů) - do doby, než toto řízení bude ukončeno, ve věci (paralelně) rozhodoval, není ani důvodu pro to, aby Ústavní soud řízení přerušil a vyčkával se svým rozhodnutím až do vydání rozhodnutí orgánu, jenž o daném řádném prostředku rozhoduje, neboť stěžovatelka nebyla nucena podávat ústavní stížnost, přičemž tak může učinit až po doručení rozhodnutí o daném řádném opravném prostředku.
V souladu s ust. §43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, je-li podaný návrh nepřípustný, nestanoví-li tento zákon jinak.
S ohledem na výše uvedené soudce zpravodaj ústavní stížnost mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení podle ust. §43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu jako návrh nepřípustný odmítl, přičemž za dané procesní situace neshledal splnění podmínek pro postup podle ust. §75 odst. 2 cit. zákona.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 15. prosince 2009
Jan Musil v. r.
soudce zpravodaj