ECLI:CZ:US:2009:3.US.749.09.1
sp. zn. III. ÚS 749/09
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dne 9. června 2009 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem Janem Musilem ve věci návrhu navrhovatele JUDr. R. F., směřujícího proti rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 13. prosince 2005 č. j. 53 C 113/2004-37, proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 3. července 2007 č. j. 15 Co 156/2006-55 a proti usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 12. února 2009 č. j. 21 Cdo 393/2008-75, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Dne 30. března 2009 obdržel Ústavní soud podání (ústavní stížnost) navrhovatele směřující proti rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 13. prosince 2005 č. j. 53 C 113/2004-37, proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 3. července 2007 č. j. 15 Co 156/2006-55 a proti usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 12. února 2009 č. j. 21 Cdo 393/2008-75.
Protože podání nesplňovalo náležitosti stanovené pro ústavní stížnost v ust. §30, §31, §34, §72 zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), vyzval Ústavní soud navrhovatele k odstranění vad podání. K tomu mu stanovil lhůtu 30 dnů od doručení výzvy k odstranění vad podání.
V této výzvě Ústavní soud navrhovatele mimo jiné upozornil, že v souladu s ust. §30 a §31 zákona o Ústavním soudu musí být stěžovatel v řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem, a to včetně vlastního sepsání návrhu, na základě plné moci, v níž je výslovně uvedeno, že je udělena pro zastupování před Ústavním soudem, přičemž uvedené platí i v případě, že ústavní stížnost podává osoba s právnickým vzděláním (viz stanovisko pléna Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS-st.-1/96).
Současně Ústavní soud navrhovatele upozornil, že nebudou-li vady ve stanovené lhůtě odstraněny, bude Ústavní soud nucen podání (ústavní stížnost) ve smyslu ust. §43 zákona o Ústavním soudu odmítnout. Výzva k odstranění vad podání byla navrhovateli doručena dne 25. dubna 2009.
Dne 26. května 2009 obdržel Ústavní soud přípis navrhovatele, ve kterém navrhovatel uvedl, že jako státní zaměstnanec nemá dostatek finančních prostředků, aby se mohl v řízení před Ústavním soudem nechat zastupovat advokátem, a požádal proto o upuštění od podmínky povinného právního zastoupení.
Ve stanovisku sp. zn. Pl. ÚS-st.-1/96 vyslovil Ústavní soud názor, že smyslem a účelem ust. §30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je stanovení obecné povinnosti být v řízení před Ústavním soudem kvalifikovaně právně zastoupen, a to bez diferenciace vzhledem k druhu řízení před Ústavním soudem, jakož i vzhledem k druhu řízení, jež mu předcházelo, a současně i bez diferenciace povinnosti právního zastoupení v závislosti na stupni právní kvalifikace účastníků nebo vedlejších účastníků řízení.
Protože navrhovatel vady svého podání ve stanovené lhůtě neodstranil, soudce zpravodaj návrh (ústavní stížnost) mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle ust. §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítl.
Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 9. června 2009
Jan Musil v. r.
soudce zpravodaj