ECLI:CZ:US:2009:3.US.846.09.1
sp. zn. III. ÚS 846/09
Usnesení
Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti stěžovatele V.R., zastoupeného JUDr. Tomášem Soukupem, BA, advokátem v Brně, Mezníkova 262/2, proti rozsudku Okresního soudu Plzeň - město ze dne 17. 10. 2005 sp. zn. 1 T 153/2004 a rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 1. 11. 2006 č. j. 6 To 97/2006-1690, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní soud obdržel dne 6. 4. 2009 od stěžovatele návrh, jenž byl k výzvě Ústavního soudu dne 4. 6. 2009 řádně doplněn ústavní stížností sepsanou advokátem. Stěžovatel se ústavní stížností domáhal zrušení rozsudku Okresního soudu
Plzeň - město ze dne 17. 10. 2005 sp. zn. 1 T 153/2004 a rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 1. 11. 2006 č. j. 6 To 97/2006-1690. Stěžovatel v příloze předložil kopii obou napadených rozhodnutí.
V ústavní stížnosti stěžovatel brojil proti způsobu, jakým obecné soudy posoudily jeho jednání, poukazoval na extrémní nesoulad mezi skutkovými zjištěními a právními závěry soudů, a také nesouhlasil s jeho kvalifikací jako zvlášť nebezpečného recidivisty.
Ústavní soud nejprve zkoumal, zda podaná ústavní stížnost splňuje všechny formální náležitosti a předpoklady jejího meritorního projednání stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, dále jen "zákon o Ústavním soudu". Dospěl k závěru, že se jedná o návrh podaný opožděně.
Ze stěžovatelem předložených kopií rozhodnutí v dané věci vyplývá, že rozhodnutí prvostupňového soudu bylo vydáno dne 17. 10. 2005 a rozhodnutí odvolacího soudu bylo vydáno dne 1. 11. 2006.
Dotazem u Okresního soudu Plzeň - město (č. l. 12 spisu Ústavního soudu) Ústavní soud zjistil, že rozsudek odvolacího soudu byl doručen stěžovateli dne 6. 2. 2007 a všem obhájcům obviněných (poznámka: Dle kopie prvostupňového rozhodnutí se jednalo o věc 21 obviněných) byl doručen dne 18. 1. 2007. Současně tento soud Ústavnímu soudu sdělil, že stěžovatel nepodal proti odvolacímu rozsudku dovolání.
Podle §72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.
Ústavní soud dospěl k závěru, že ústavní stížnost, kterou stěžovatel brojí proti prvostupňovému a odvolacímu rozsudku, byla podána opožděně. Stěžovatel podal proti prvostupňovému rozsudku odvolání, o kterém rozhodl odvolací soud dne 1. 11. 2006 a jeho rozhodnutí bylo stěžovateli doručeno (nejpozději) dne 6. 2. 2007. Stěžovatel dovolání, dle sdělení prvostupňového soudu, nepodal; sám ostatně takovou skutečnost v ústavní stížnosti ani netvrdí. Lhůta pro podání ústavní stížnosti je 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku k ochraně stěžovatelových práv (zde od doručení rozhodnutí o stěžovatelově odvolání), tedy ústavní stížnost je zjevně podána opožděně.
Ústavnímu soudu tak nezbylo než postupovat dle §43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu a ústavní stížnost odmítnout pro opožděnost.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 18. června 2009
Jiří Mucha
soudce Ústavního soudu