ECLI:CZ:US:2009:4.US.1484.09.1
sp. zn. IV. ÚS 1484/09
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dne 13. července 2009 o ústavní stížnosti ing. P. G., proti usnesení Okresního soudu Praha-východ ze dne 16. 10. 2008 čj. 4 C 241/2008-48, spojené s návrhem na odklad vykonatelnosti, a jinému zásahu orgánu veřejné moci, takto:
Ústavní stížnost a návrh s ní spojený se odmítají.
Odůvodnění:
Včas podanou ústavní stížností se stěžovatel domáhal zrušení shora označeného usnesení Okresního soudu Praha-východ spojeného s návrhem na odklad jeho vykonatelnosti. Zároveň se domáhal, aby Ústavní soud zakázal Okresnímu soudu Praha-východ pokračovat v porušování práv stěžovatele a přikázal mu obnovit stav před porušením.
Z napadeného usnesení připojeného k ústavní stížností vyplynulo, že jím okresní soud doplnil výzvu - usnesení ze dne 12. 9. 2008 čj. 4 C 241/2008-20 o určení lhůty k vyjádření žalovaného k žalobě stěžovatele (výrok I.) - a zamítl návrh stěžovatele na přerušení řízení (výrok II.).
V návrhu zcela postrádajícím jakoukoliv ústavně právní argumentaci stěžovatel rovněž žádal, aby Ústavní soud přikázal Okresnímu soudu Praha-východ vydat v předmětné věci rozsudek pro uznání podle §153a odst. 3 o. s. ř., zakázal mu dehonestovat stěžovatele při vstupu do budovy soudu ohledáváním a kladením otázek zda nemá zbraň a přikázal mu uznat podjatost ve všech řízeních, která stěžovatel vede proti žalovanému, s tím, že tyto věci budou předány Městskému soudu v Praze za účelem určení nezávislého soudu, který o nich rozhodne v I. stupni.
Ústavní stížnost je nepřípustná.
Podle §43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků návrh usnesením odmítne, jde-li o návrh nepřípustný.
Podle §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je návrh nepřípustný, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje.
Ústavní soud setrvale judikuje, že ústavní stížností lze napadat především konečná a pravomocná meritorní rozhodnutí, neboť ústavní soudnictví je vybudováno především na zásadě přezkumu věcí pravomocně skončených, v nichž případnou protiústavnost nelze napravit jiným způsobem (srov. např. nález sp. zn. III.ÚS 62/95, Sb. n. u., sv. 4, str. 243). Výjimky, které z tohoto pravidla připustil, se týkaly přezkumu rozhodnutí, která uzavírají určitou část řízení nebo která řeší dílčí procesní otázku, přestože řízení ve věci samé dosud neskončilo; to však pouze pokud jsou taková rozhodnutí způsobilá bezprostředně a citelně zasáhnout do ústavně zaručených základních práv nebo svobod stěžovatele a pokud je námitka porušení ústavně zaručených základních práv nebo svobod koncentrována jen do tohoto stádia řízení a nemohla by již být v rámci dalšího řízení (např. při uplatňování procesních prostředků proti meritorním rozhodnutím) efektivně uplatněna. Takovou výjimku však projednávaný případ nepředstavuje. Tzv. doplňující rozhodnutí obecného soudu či procesní rozhodnutí, kterým se upravuje řízení, nelze považovat za způsobilý předmět ústavně právního přezkumu.
Vzhledem k tomu, že ústavní stížnost je nepřípustná, odpadl důvod pro rozhodnutí o navrženém odkladu vykonatelnosti napadeného usnesení.
Co se týče návrhů týkajících se zásahů orgánu veřejné moci, je ústavní stížnost rovněž nepřípustná, neboť i u jiného zásahu musí být zachována podmínka nemožnosti nápravy protiústavnosti jiným způsobem než ústavní stížností. Pravidla vstupu do budovy soudu jsou součástí opatření zajišťujících bezpečnost soudu, k jejichž stanovení je kompetentní předseda soudu [§127 odst. 1 písm. i) zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích)], u kterého se lze domáhat případné nápravy.
Námitka podjatosti soudce či návrh na delegaci věci je procesním oprávněním účastníka řízení, o jehož návrhu rozhoduje obecný soud. Pokud jde o požadavek stěžovatele, aby Ústavní soud uložil Okresnímu soudu Praha-východ rozhodnout ve sporu rozsudkem pro uznání, bylo by takové rozhodnutí nepřípustným zasahováním do působnosti obecných soudů. Dosáhnout požadovaného rozhodnutí v řízení vedeném před soudem I. stupně lze jen podle pravidel stanovených občanským soudním řádem, zrušení rozhodnutí orgánu veřejné moci se lze domáhat jen způsobem a podle pravidel stanovených zákonem o Ústavním soudu. Snaha stěžovatele o nastolení požadovaných výsledků v řízení před Okresním soudem Praha-východ prostřednictvím podané ústavní stížnosti není způsobilou cestou k takovému cíli.
Vzhledem k výše uvedenému Ústavní soud ústavní stížnost odmítl podle ustanovení §43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu, neboť stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje. Vést stěžovatele k odstranění vad jeho návrhu, zejména nedostatku povinného právního zastoupení, proto již nebylo účelné, neboť i formálně bezvadná ústavní stížnost by nemohla být shledána přípustnou.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.
V Brně dne 13. července 2009
Miloslav Výborný
soudce zpravodaj