ECLI:CZ:US:2009:4.US.605.09.1
sp. zn. IV. ÚS 605/09
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dne 1. dubna 2009, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení, o ústavní stížnosti M. P., zastoupeného JUDr. Josefem Moravcem, advokátem se sídlem v Hradci Králové, Velké náměstí 135/19, proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové sp. zn. 12 Co 432/2008 ze dne 10. 12. 2008 a rozsudku Okresního soudu v Jičíně sp. zn. 1 T 167/2007 ze dne 20. 8. 2008, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Stěžovatel svou včas podanou ústavní stížností napadá, z důvodů v ní rozvedených, v záhlaví označená rozhodnutí obecných soudů, z nichž prvým bylo zamítnuto odvolání stěžovatele směřující proti druhému z označených rozhodnutí, jímž byl stěžovatel uznán vinným trestným činem podvodu podle §250 odst. 1, 2 trestního zákona, za což byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 8 měsíců, odloženého podmíněně na zkušební dobu 20 měsíců, a zároveň mu byl uložen trest zákazu obchodní a zprostředkovatelské činnosti prostřednictvím internetového obchodu na dobu 20 měsíců.
V podrobně rozvedených důvodech ústavní stížnosti stěžovatel spatřuje, kromě formálních nedostatků a nedostatku důkazů, jím tvrzené porušení čl. 2 odst. 2, čl. 36 odst. 1, čl. 39 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a svobod také v nesprávném hmotně právním posouzení věci a nesprávně použité právní kvalifikaci. Za této situace třeba jeho ústavní stížnost považovat za nepřípustnou, neboť stěžovatel, alespoň to z obsahu jeho ústavní stížnosti neplyne, nevyužil procesního prostředku poskytovaného mu zákonem (§75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů) a nepodal ve smyslu ustanovení §265b odst. 1 písm. g) trestního řádu dovolání. Ústavní soud, který opakovaně ve své judikatuře připomíná zásadu subsidiarity ústavní stížnosti, z níž plyne též princip minimalizace zásahů Ústavního soudu do činnosti ostatních orgánů veřejné moci, což znamená, že ústavní stížnost je krajním prostředkem k ochraně práva nastupujícím tehdy, kdy náprava před těmito orgány veřejné moci již není standardním postupem možná, za uvedeného stavu ústavní stížnost podle §43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpis, jako nepřípustnou odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 1. dubna 2009
Pavel Holländer
soudce zpravodaj