ECLI:CZ:US:2010:1.US.1103.09.1
sp. zn. I. ÚS 1103/09
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Ivanou Janů o ústavní stížnosti stěžovatele T. Š., zastoupeného opatrovníkem V. M. a JUDr. Magdou Rothovou, advokátkou se sídlem v Praze 4, K Safině 669, proti rozsudku Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 1. 6. 2006, čj. 10 C 309/2005-22, a rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 22. 5. 2007, čj. 9 Co 1090/2006-71, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Stěžovatel brojí ústavní stížností (po odstranění jejích vad) proti shora označeným rozsudkům, jimž vytýká porušení svých práv garantovaných čl. 37 odst. 3 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, jakož i čl. 96 odst. 1 Ústavy ČR. Zásah do svých práv spatřuje stěžovatel zejména v tom, že jeho opatrovníku nebylo umožněno účastnit se jednání odvolacího soudu. Jednání bylo nařízeno na 22. 5. 2007 na desátou hodinu, avšak v tuto dobu byla soudní budova evakuována; pracovnice soudní kanceláře sdělila stěžovateli k jeho telefonickému dotazu, že jednání v jeho věci nebude již ten den zahájeno. Jednání se přesto konalo, a to od 12:00, jak je zřejmé i z protokolu. V případě evakuace budovy však dle mínění stěžovatele měl soud jednat jenom tehdy, pokud by byli přítomni všichni účastníci a bylo by zřejmé, že jejich práva nejsou evakuací nijak dotčena.
Ústavní stížnost není přípustná [§43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu].
Dle §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (§72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu); to neplatí pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení (§72 odst. 4 zákona o Ústavním soudu).
V souzené věci stěžovatel tvrdil, že jeho opatrovníku bylo v důsledku evakuace budovy soudu znemožněno účastnit se ústního jednání u odvolacího soudu. K odstranění tohoto pochybení však měl stěžovatel k dispozici žalobu pro zmatečnost. Dle zmatečnostního důvodu uvedeného v §229 odst. 3 o. s. ř. lze žalobou pro zmatečnost napadnout pravomocný rozsudek odvolacího soudu nebo jeho pravomocné usnesení, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé, jestliže mu byla v průběhu řízení nesprávným postupem soudu odňata možnost jednat před soudem. Stěžovatel však tento prostředek nevyužil, a nevyčerpal tedy všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytoval. Ústavní stížnost je proto dle §43 dost. 1 písm. e) ve spojení s §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu nepřípustná.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).
V Brně dne 10. května 2010
Ivana Janů, v.r.
soudce zpravodaj