ECLI:CZ:US:2010:1.US.225.10.1
sp. zn. I. ÚS 225/10
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Ivanou Janů ve věci návrhu J. H., bez právního zastoupení, proti rozsudku Okresního soudu ve Znojmě ze dne 8. dubna 2008, sp. zn. 2 T 10/2008, za účasti Okresního soudu ve Znojmě, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Navrhovatel podal Ústavnímu soudu návrh označený jako „stížnost – podnět – k porušení zákona, žádost o prozkoumání,“ který byl Ústavnímu soudu doručen dne 26. ledna 2010. Tímto návrhem brojil proti (neúplně označenému) rozsudku Okresního soudu ve Znojmě ze dne 8. dubna 2008, č. j. 2 T 10/2008-220, a neúplně označeným rozhodnutím následujícím, včetně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. listopadu 2008, sp. zn. 3 Tdo 1375/2008 (pozn.: identifikace napadených rozhodnutí byla možná toliko s využitím elektronické databáze rozhodnutí Nejvyššího soudu).
Navrhovatel má dle obsahu návrhu zato, že již od samotného počátku trestního řízení před soudem I. stupně nebylo přihlédnuto k důkazům svědčícím v jeho prospěch.
Podle §72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.
Ústavní soud si ze spisu Okresního soudu ve Znojmě sp. zn. 2 T 10/2008 vyžádal doručenku týkající se doručení rozhodnutí o posledním prostředku ochrany práva, v tomto případě usnesení Nejvyššího soudu, z níž vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo stěžovateli doručeno již dne 12. ledna 2009.
Pokud tedy navrhovatel doručil svůj návrh Ústavnímu soudu až dne 26. ledna 2010 (podal k poštovní přepravě dne 25. ledna 2010), jedná se zcela zjevně o podání podané po lhůtě stanovené zákonem o Ústavním soudu.
Návrh na zahájení řízení trpí řadou dalších formálních a obsahových vad, avšak Ústavní soud stěžovatele nevyzýval k jejich odstranění, neboť takový postup by vzhledem k výše uvedeným zjištěním byl zjevně neúčelným.
Z těchto důvodů Ústavní soud návrh na zahájení řízení o ústavní stížnost odmítl podle §43 odst. 1 písm. b) ve spojení s §72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu, a to jako návrh podaný po lhůtě stanovené pro jeho projednání tímto zákonem.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 16. března 2010
Ivana Janů,v .r.
soudce zpravodaj