ECLI:CZ:US:2010:1.US.2439.10.1
sp. zn. I. ÚS 2439/10
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem JUDr. Ivanou Janů o ústavní stížnosti stěžovatele M. Š., o ústavní stížnosti proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 12. 2009, č. j. 8 As 57/2009-488, a proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15. 1. 2009, č. j. 10 Ca 163/2008-246, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Podáním, doručeným Ústavnímu soudu dne 19. 8. 2010 a označeným jako "doplnění a upřesnění ústavní stížnosti", stěžovatel doplňuje svou argumentaci k ústavní stížnosti ze dne 2. 6. 2010 proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 12. 2009, č. j. 8 As 57/2009-488, a proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15. 1. 2009, č. j. 10 Ca 163/2008-246.
Dříve, než může Ústavní soud přistoupit k projednání a rozhodnutí věci samé, musí prověřit, zda jsou splněny všechny formální podmínky stanovené pro ústavní stížnost zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").
Ústavní soud lustrací podání k Ústavnímu soudu zjistil, že ústavní stížnost proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 12. 2009, č. j. 8 As 57/2009-488, a proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15. 1. 2009, č. j. 10 Ca 163/2008-246, byla usnesením Ústavního soudu ze dne 2. 8. 2010, sp. zn. IV. ÚS 1087/10 odmítnuta dle §43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu jako návrh podaný po lhůtě stanovené pro jeho podání tímto zákonem, neboť rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 12. 2009, č. j. 8 As 57/2009-488, byl právnímu zástupci stěžovatele doručen dne 10. 2. 2010, posledním dnem lhůty k podání ústavní stížnosti tedy bylo pondělí 12. 4. 2010, stěžovatel však svou ústavní stížnost zaslal Ústavnímu soudu až dne 14. 4. 2010.
S ohledem na shora uvedené Ústavnímu soudu nezbývá, než také nyní projednávaný návrh stěžovatele podaný k poštovní přepravě dne 18. 8. 2010 posoudit jako podaný po lhůtě stanovené §72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu.
Za této procesní situace Ústavní soud nepřistoupil k tomu, aby vyzval stěžovatele k odstranění vady podání spočívající v tom, že dle ustálené judikatury Ústavního soudu jak ústavní stížnost, tak i její další doplnění musí být sepsány advokátem.
Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem, Ústavní soud soudcem zpravodajem ústavní stížnost, bez přítomnosti účastníků a mimo ústní jednání, odmítl jako návrh opožděný podle §43 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 6. září 2010
Ivana Janů, v.r.
soudce zpravodaj