ECLI:CZ:US:2010:1.US.280.10.1
sp. zn. I. ÚS 280/10
Usnesení
Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti stěžovatele M. B., zastoupeného advokátem JUDr. Petrem Morongem se sídlem Brojova ulice č. 16, 326 00 Plzeň, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 12. 2009, č. j. 7 Afs 102/2009-100, a proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 27. 2. 2009, č. j. 30 Ca 10/2008-43, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Stěžovatel v ústavní stížností tvrdí, že mu Nejvyšší správní soud a Krajský soud v Plzni mu neposkytly právní ochranu proti rozhodnutí Finančního úřadu v Plzni ze dne 28. 1. 2008, č. j. 23818/08/138941/3085, kterým byla zamítnuta jeho námitka proti exekučnímu příkazu ze dne 4. 12. 2007, č. j. 354514/07/138941/3145, neboť Krajský soud v Plzni shledal nedůvodnou námitku stěžovatele, že finanční úřad nebyl oprávněn vydat exekuční příkaz (k vymožení vykonatelného nedoplatku ve výši 20.867,- Kč) vzhledem k tíživé životní situaci stěžovatele. Nejvyšší správní soud následně, neshledav nezákonnost napadeného rozsudku, kasační stížnost stěžovatele zamítl. Stěžovatel uvedl, že výše uvedené rozsudky jsou v rozporu s čl. 2 odst. 2), čl. 4 odst. 1), čl. 7 odst. 2) a s čl. 36 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a se zákony vydanými na základě mezinárodních smluv.
Ústavní soud dopisem ze dne 8. 2. 2010 vyzval stěžovatele, který nebyl zastoupen advokátem, k odstranění vad této ústavní stížnosti s poučením, že stížnost bude odmítnuta, pokud neodstraní vady do 30 dnů od doručení této výzvy (Poznámka: výzva byla doručena dne 9. 2. 2010). Stěžovatel dopisem ze dne 17. 2. 2010 (Ústavnímu soudu doručeném dne 18. 2. 2010) sdělil, že je zastoupen advokátem JUDr. Petrem Morongem, přílohou doložil stěžovatelem i advokátem podepsanou plnou moc a uvedl, že "v §30 zákona č. 182/1993 Sb. není výslovně uloženo, že by stížnost měla být sepsána přímo jím". Ústavní soud dopisem ze dne 11. 3. 2010 (doručeném dne 15. 3. 2010) vyzval advokáta JUDr. Petra Moronga k odstranění vad ústavní stížnosti [tj. sepsání ústavní stížnosti advokátem a její zaslání v potřebném počtu stejnopisů Ústavnímu soudu, které souvisí s povinným zastoupením stěžovatele v (celém) řízení před Ústavním soudem a z něhož také vychází judikatura Ústavního soudu)]. Ústavní soud k odstranění těchto vad stanovil lhůtu 15 dnů od doručení této výzvy. Stěžovatel dopisem ze dne 24. 3. 2010 (doručeném dne 25. 3. 2010) požádal Ústavní soud o prodloužení lhůty k odstranění vad podání.
Ústavní soud dopisem ze dne 8. 4. 2010 (doručeném dne 9. 4. 2010) prodloužil právnímu zástupci stěžovatele lhůtu k odstranění vad ústavní stížnosti o 15 dnů od doručení dopisu. Současně jej upozornil, že nebudou-li vady návrhu v uvedené lhůtě odstraněny, bude ústavní stížnost odmítnuta.
Vady návrhu ani v uvedené prodloužené lhůtě odstraněny nebyly.
Podle ustanovení §43 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků návrh odmítne, neodstraní-li navrhovatel vady návrhu ve lhůtě k tomu určené.
Podmínky tohoto ustanovení jsou splněny, neboť lhůta k odstranění vad návrhu uplynula marně.
Proto soudce zpravodaj ústavní stížnost odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 5. května 2010
Vojen Güttler v.r.
soudce zpravodaj