ECLI:CZ:US:2010:1.US.3378.09.1
sp. zn. I. ÚS 3378/09
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dne 5. ledna 2010 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem Eliškou Wagnerovou ve věci ústavní stížnosti stěžovatele K. V., zastoupeného JUDr. Hanou Smutnou, advokátkou, se sídlem Vodičkova 791/41, 110 00 Praha 1, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 13. 10. 2009 sp. zn. 12 Co 320/2009, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížností podanou telefaxem dne 29. 12. 2009 a řádně doplněnou ve smyslu ust. §42 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "o. s. ř.") dne 31. 12. 2009, se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví specifikovaného rozhodnutí Městského soudu v Praze, neboť má za to, že došlo k porušení jeho základních práv garantovaných v čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a v čl. 90 Ústavy České republiky.
Rozsudkem pro zmeškání Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 10. 6. 1999 sp. zn. 6 C 929/99 byla stěžovateli uložena povinnost uhradit částku ve výši 408 Kč s příslušenstvím. Tento rozsudek byl doručen opatrovnici stěžovatele ustanovené usnesením Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 8. 11. 1999 sp. zn. 6 C 929/99. Ústavní stížností napadeným usnesením Městského soudu v Praze ze dne 13. 10. 2009 sp. zn. 12 Co 320/2009 bylo potvrzeno usnesení Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 24. 2. 2009 sp. zn. 42 Nc 1368/2009, kterým byla na základě výše uvedeného exekučního titulu vůči stěžovateli nařízena exekuce.
Stěžovatel porušení svého práva na spravedlivý proces zakládá na zpochybnění platnosti doručení rozsudku pro zmeškání opatrovnici stěžovatele, neboť má za to, že pro její ustanovení nebyly splněny zákonem předvídané podmínky, když stěžovatelův pobyt nebyl neznámý. Dle stěžovatele pak ustanovená opatrovnice neučinila žádné úkony v jeho zájmu a její funkce tak byla pouze formální.
Ústavní soud poté, co se seznámil s obsahem ústavní stížnosti a přiložených dokumentů, dospěl k závěru, že se jedná o ústavní stížnost nepřípustnou. Novelou o. s. ř. (zákon č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony) byly vytvořeny podmínky pro podání žaloby pro zmatečnost, neboť podle ust. §229 odst. 1 písm. h) o. s. ř. může účastník řízení podat žalobu pro zmatečnost, pokud mu byl ustanoven opatrovník z důvodu jeho neznámého pobytu, ačkoliv k takovému opatření nebyly splněny předpoklady. Podle ust. §234 odst. 5 o. s. ř. lze žalobu pro zmatečnost podat ve lhůtě 3 měsíců od té doby, kdy se ten, kdo žalobu podává, dozvěděl o napadeném rozhodnutí. Podle čl. II bod 11 zákona č. 7/2009 Sb. lze podat žalobu pro zmatečnost i proti rozhodnutí, které bylo vyhlášeno (vydáno) přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; běh lhůty k podání žaloby v tomto případě neskončí před uplynutím 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Podle čl. XXVII předmětného zákona nabývá tento zákon (v relevantních částech) účinnosti prvním dnem šestého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení, tj. dnem 1. 7. 2009 (obdobně usnesení sp. zn. II. ÚS 1978/09 ze dne 5. 8. 2009).
Ze shora uvedeného vyplývá, že stěžovatel měl k dispozici procesní prostředek, k ochraně svého práva, který však nevyčerpal. Vzhledem k výše uvedenému Ústavní soud skrze soudce zpravodaje mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením ústavní stížnost musel odmítnout jako návrh nepřípustný (§75 odst. 1 ve spojení s §43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu).
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 5. ledna 2010
Eliška Wagnerová
soudce zpravodaj