ECLI:CZ:US:2010:1.US.3401.10.1
sp. zn. I. ÚS 3401/10
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem JUDr. Františkem Duchoněm ve věci ústavní stížnosti stěžovatele J. F., zastoupeného JUDr. Michalem Špirkem, advokátem se sídlem Rakovník, Vysoká 92, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 19. 11. 2008, sp. zn. 8 To 129/2008, a rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 28. 3. 2008, sp. zn. 48 T 16/2007, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Svou ústavní stížností, po jejím doplnění ze dne 2. 12. 2010, J. F. (dále jen "stěžovatel") navrhl zrušení shora označených rozhodnutí vydaných v jeho trestní věci.
Ústavní soud považuje za vhodné poukázat na skutečnost, že ze své evidence zjistil, že stěžovatel již dne 24. 9. 2010 učinil podání směřující proti blíže neurčeným rozhodnutím Krajského soudu v Ústí nad Labem, sp. zn. 48 T 16/2007, zaevidované pod sp. zn. I. ÚS 2773/10. Dne 4. 10. 2010 byl vyzván k odstranění vad tohoto podání, m.j. proto, že nebyl zastoupen advokátem. Dopisem ze dne 25. 10. 2010 vzal svou ústavní stížnost zpět. Důvodem byl zejména nedostatek finančních prostředků potřebných na právní zastoupení. Proto Ústavní soud stěžovatele poučil o možnosti určení advokáta Českou advokátní komorou a stanovil mu novou lhůtu dvaceti dnů k odstranění vad prvotního podání. Tento dopis stěžovatel převzal dne 29. 10. 2010. Vzhledem k tomu, že stěžovatel na zmíněný přípis nereagoval a vytýkané vady návrhu ve stanovené lhůtě neodstranil, bylo řízení usnesením ze dne 24. 11. 2010 zastaveno. Stěžovatel usnesení převzal dne 3. 12. 2010.
Z tohoto důvodu byla nyní projednávaná ústavní stížnost, vypracovaná určeným advokátem, byť doplňující prvotní podání stěžovatele učiněné dne 24. 9. 2010, sp. zn. I. ÚS 2773/10, zaevidována jako nový návrh pod novou spisovou značkou.
Dříve než může Ústavní soud přistoupit k věcnému projednání a rozhodnutí věci samé, prověřuje, zda jsou splněny všechny formální podmínky stanovené pro ústavní stížnost zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").
Podle §72 zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost oprávněn podat každý, kdo tvrdí, že pravomocným rozhodnutím orgánu veřejné moci bylo zasaženo do jeho základních práv a svobod, za splnění několika zákonných podmínek. Zejména se jedná o ustanovení §72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu, podle kterého lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje (§75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu). Jedná se o lhůtu kogentní. Její nedodržení nemůže Ústavní soud prominout ani prodloužit [§72 odst. 1 písm. a), odst. 3 zákona o Ústavním soudu].
Posledním rozhodnutím v této věci stěžovatele bylo usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 3. 2009, sp. zn. 6 Tdo 302/2009, kterým bylo odmítnuto jeho dovolání proti (touto ústavní stížností napadenému) usnesení Vrchního soudu v Praze. Označené usnesení Nejvyššího soudu bylo stěžovateli i jeho obhájci doručeno dne 29. 4. 2009 (viz kopie dodejek). Lhůta k podání ústavní stížnosti proti označeným rozhodnutím obecných soudů počala běžet dne 30. 4. 2009. Ústavní stížnost byla podána prostřednictvím datové schránky dne 2. 12. 2010, tedy zjevně po šedesátidenní zákonné lhůtě (ustanovení §72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).
Z výše uvedených důvodů, aniž by se Ústavní soud mohl zabývat meritem věci, soudce zpravodaj, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, ústavní stížnost odmítl podle §43 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, jako návrh podaný po lhůtě stanovené zákonem k jeho podání.
Pro úplnost lze dodat, že i kdyby stěžovatel doplnil své podání ze dne 24. 9. 2010, sp. zn. I. ÚS 2773/10, ve stanovené lhůtě, bylo by, s ohledem na shora uvedená data, posouzeno stejně, tzn. jako návrh podaný pozdě.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 15. prosince 2010
František Duchoň, v. r.
soudce Ústavního soudu