ECLI:CZ:US:2010:1.US.459.10.1
sp. zn. I. ÚS 459/10
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky S. L., zastoupené Mgr. Tomášem Davidem, advokátem se sídlem Praha 1, 28. října 1001/3, proti usnesení Okresního soudu v Táboře ze dne 30. 9. 2009, čj. 4 Nc 5591/2007 - 23, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížností, doručenou Ústavnímu soudu dne 16. 2. 2010, stěžovatelka navrhla zrušení výše uvedeného rozhodnutí, kterým mělo být zasaženo do jejího práva vlastnit majetek podle čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále "Listina") a které je v rozporu s čl. 2 odst. 2, čl. 4 a čl. 36 Listiny, čl. 89 odst. 2 a čl. 90 Ústavy ČR a čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.
Stěžovatelka brojí proti postupu Okresního soudu v Táboře, který vydal příkaz k náhradě nákladů exekuce, aniž vzal v úvahu, že vymáhanou částku uhradila dobrovolně, byť po nařízení exekuce, tedy bez přímé účasti exekutora. Jeho postup tak byl v rozporu s ustanovením §11 odst. 1 písm. a) zákona č. 330/2001 Sb., o odměně a náhradách soudního exekutora, ve znění pozdějších předpisů.
Ústavní soud se nejprve zabýval tím, zda jsou splněny všechny formální předpoklady meritorního projednání ústavní stížnosti podle §42 odst. 1, 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále "zákon o Ústavním soudu"), a dospěl k závěru, že tomu tak není, neboť ústavní stížnost je zjevně podána opožděně.
Ústavní stížnost lze podat ve lhůtě 60 dnů ode dne doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně ústavně zaručeného práva poskytuje (§72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu). Takovýmto rozhodnutím je ve věci stěžovatelky shora označené usnesení Okresního soudu v Táboře ze dne 30. 9. 2009, čj. 4 Nc 5591/2007 - 23, které jí bylo, jak Ústavní soud ověřil ze spisu sp. zn. 4 Nc 5591/2007 téhož soudu, doručeno dne 16. října 2009. Lhůta k podání ústavní stížnosti (§72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu) počala plynout dnem následujícím, tj. od 17. října 2009 a skončila ve středu dne 15. prosince 2009. Pokud byla ústavní stížnost podána k poštovní přepravě až 15. února 2010, je zřejmé, že zákonem stanovená lhůta nebyla zachována a že ústavní stížnost je proto opožděná.
Ze shora uvedených důvodů Ústavnímu soudu nezbylo než ústavní stížnost podle ustanovení §43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu odmítnout soudcem zpravodajem, aniž by se Ústavní soud mohl zabývat meritem věci a vyjadřovat se k odůvodněnosti ústavní stížnosti.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 21. dubna 2010
František Duchoň, v. r.
soudce Ústavního soudu