ECLI:CZ:US:2010:2.US.1001.10.1
sp. zn. II. ÚS 1001/10
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jiřím Nykodýmem o návrhu stěžovatele A. K., advokátem nezastoupeného, směřující proti blíže neoznačenému rozhodnutí vydanému v jeho trestní věci, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Stěžovatel se dne 7. 4. 2010 obrátil na Ústavní soud s podáním označeným jako "Ústavní stížnost". V podání uvedl, že na základě "novelizace trestního zákona" žádal Okresní soud v Šumperku o vydání rozhodnutí (v přípise přesněji neoznačeného), týkajícího se vykonávaného trestu odnětí svobody. Domnívá se, že soud nevyhověním uvedené žádosti nepřípustně zasáhl do jeho základních práv.
Protože uvedené podání nemělo náležitosti ústavní stížnosti, jak to vyžaduje zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), byl stěžovatel vyzván přípisem datovaným dnem 22. 5. 2010 k odstranění vad ve lhůtě 30 dnů od jeho doručení; přípis obsahoval podrobné pokyny, jak při nápravě formálních nedostatků postupovat. Současně byl stěžovatel upozorněn, že pokud se tak nestane, bude jeho návrh odmítnut podle ustanovení §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu.
Jak vyplývá z údajů na vrácené doručence, výzvu stěžovatel převzal dne 28. 4. 2010; od toho dne mu počala plynout ve výzvě určená lhůta k nápravě vytčených vad. Ve stanovené lhůtě však stěžovatel nijak nereagoval. Soudce zpravodaj tedy ve věci bez dalšího rozhodl.
V řízení o ústavní stížnosti je nezbytné, aby byli stěžovatelé právně zastoupeni advokátem (§30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu), a to již při jejím podání. Stěžovatel však zastoupen nebyl a není. Návrh musí taktéž vykazovat alespoň minimální formální náležitosti stanovené zákonem o Ústavním soudu; musí z něho být patrno, které věci se týká a co se jím sleduje. Znění stížnostního návrhu, tedy toho, jak má Ústavní soud ve věci rozhodnout, pak musí odpovídat znění zákona. Text podání musí obsahovat pravdivé a srozumitelné vylíčení rozhodných skutečností a též ústavněprávní argumentaci, tedy označení základních práv, která měla být naříkaným aktem či jednáním dotčena, včetně výkladu, proč se tak stěžovatel domnívá. To přípis stěžovatele rovněž nesplňoval.
Protože vytčené nedostatky nebyly odstraněny ani přes výzvu soudce zpravodaje, nebylo možno postupovat jinak, než návrh podle ustanovení §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítnout pro neodstranění vad ve lhůtě k tomu stanovené.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 9. června 2010
Jiří Nykodým
soudce zpravodaj