ECLI:CZ:US:2010:2.US.1169.10.1
sp. zn. II. ÚS 1169/10
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jiřím Nykodýmem o návrhu stěžovatele J. S., advokátem nezastoupeného, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Stěžovatel se dne 21. 4. 2010 obrátil na Ústavní soud s podáním označeným jako "Stížnost". Uvedl v něm, že ke stížnosti jej podnítilo jednání Okresního soudu v Kladně, zn. 42 P 564/2008, přičemž stížnost sama se týká rozsudku kladenského soudu ze dne 3. 2. 2009, č. j. 5 T 5/2009-68, a rozsudku odvolacího soudu č. j. 11 To 167/2009-84. Stěžovatel uvedl, že soudy rozhodovaly zaujatě vůči jeho osobě a k odsouzení jim stačilo jen svědectví jeho bývalé manželky. Cítí se tak dotčen na svých základních právech. V dalším textu pak popsal neshody s bývalou manželkou stran výživného pro nezletilé dcery, které je povinen platit, resp. stran způsobu jeho úhrady.
Protože uvedené podání nemělo náležitosti ústavní stížnosti, jak to vyžaduje zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), byl stěžovatel vyzván přípisem datovaným dnem 27. 4. 2010 k odstranění vad ve lhůtě 30 dnů od jeho doručení; přípis obsahoval podrobné pokyny, jak při nápravě formálních nedostatků postupovat. Současně byl stěžovatel upozorněn, že pokud se tak nestane, bude jeho návrh odmítnut podle ustanovení §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu.
Jak vyplývá z údajů na vrácené doručence, výzvu stěžovatel převzal dne 3. 5. 2010; od toho dne mu počala plynout ve výzvě určená lhůta k nápravě vytčených vad. Ve stanovené lhůtě však stěžovatel nijak nereagoval. Soudce zpravodaj tedy ve věci bez dalšího rozhodl.
V řízení o ústavní stížnosti je nezbytné, aby byli stěžovatelé právně zastoupeni advokátem (§30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu), a to již při jejím podání. Stěžovatel však zastoupen nebyl a není. Návrh musí taktéž vykazovat alespoň minimální formální náležitosti stanovené zákonem o Ústavním soudu; musí z něho být patrno, které věci se týká a co se jím sleduje. Znění stížnostního návrhu, tedy toho, jak má Ústavní soud ve věci rozhodnout, pak musí odpovídat znění zákona. Text podání musí obsahovat pravdivé a srozumitelné vylíčení rozhodných skutečností a též ústavněprávní argumentaci, tedy označení základních práv, která měla být naříkaným aktem či jednáním dotčena, včetně výkladu, proč se tak stěžovatel domnívá. To přípis stěžovatele rovněž nesplňoval. Konečně k podání nebyla v rozporu s dikcí zákona o Ústavním soudu připojena kopie napadených rozhodnutí.
Protože vytčené nedostatky nebyly odstraněny ani přes výzvu soudce zpravodaje, nebylo možno postupovat jinak, než návrh podle ustanovení §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítnout pro neodstranění vad ve lhůtě k tomu stanovené.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 9. června 2010
Jiří Nykodým
soudce zpravodaj