ECLI:CZ:US:2010:2.US.1235.10.1
sp. zn. II. ÚS 1235/10
Usnesení
Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti A. S., zastoupené JUDr. Alešem Pejchalem, advokátem Advokátní kanceláře Čelákovice, Stankovského 144, proti usnesení Okresního soudu v Hodoníně ze dne 30.3. 2010 č.j. 7 C 194/2008-216, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Stěžovatelka se, s odvoláním na porušení čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen Listina) a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, domáhá zrušení v záhlaví uvedeného usnesení, kterým byl ustanoven ZNALCI A ODHADY - znalecký ústav, spol. s r.o. znalcem z oboru ekonomie, k provedení revizního znaleckého posudku Ing. H. J., a to výpočtem obvyklé ceny ročního nájemného z předmětných pozemků.
Stěžovatelka považuje postup soudu prvého stupně za nezákonný, neboť jím byla porušena zásada kontradiktornosti řízení. Soud totiž v rozporu s §120 o.s.ř. v sporném řízení sám nahradil navrhovací činnost jednoho účastníka řízení (žalované) a ustanovil znalce k ohodnocení předmětných nemovitostí, ačkoli žalovaný takový důkazní prostředek nenavrhl. Soud prvého stupně napadeným rozhodnutím tak překročil své pravomoci a nahrazuje důkazní povinnost jednoho z účastníků řízení. Postup soudu se proto stěžovatelce jeví jako zcela předčasný a nehospodárný.
Dle stěžovatelky je usnesení soudu naprosto nesrozumitelné a není z něj zřejmé, jaký úkol měl být znalci zadán. Dále namítá, že znalecký posudek Ing. H. J. nemůže být předmětem revize, protože nesplňuje základní zákonné podmínky stanovené zákonem. Znalec postupoval při zpracování znaleckého posudku podle neplatných právních předpisů apod. a stěžovatelka ani nebyla vyrozuměna o místě a datu konání místního šetření znalce v průběhu soudního řízení.
Stěžovatelka považuje napadené rozhodnutí za nezákonné i z toho důvodu, že bylo vydáno ještě před uplynutím lhůty k navržení důkazních prostředků, které byly v rámci zákonné koncentrace řízení účastníci povinnosti předložit do 3. 4. 2010.
Ústavní soud nejdříve zkoumal, zda ústavní stížnost splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány formální podmínky jejího věcného projednání, stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), a to včetně podmínky přípustnosti ústavní stížnosti.
Podle ust. §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje (§72 odst. 3 cit. zák); to neplatí pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení (§72 odst. 4 cit.zák.). V tomto ustanovení se promítá zásada subsidiarity ústavní stížnosti, z níž plyne též princip minimalizace zásahů Ústavního soudu do činnosti ostatních orgánů veřejné moci, což znamená, že ústavní stížnost je krajním prostředkem k ochraně práva nastupujícím tehdy, kdy náprava před těmito orgány veřejné moci již není standardním postupem možná.
V posuzované věci podmínky přípustnosti ústavní stížnosti naplněny nejsou Stěžovatelka napadla usnesení soudu I. stupně, jímž byl pouze ustanoven znalec a byl vymezen jeho úkol. Stěžovatelka tedy podala ústavní stížnost za situace, kdy meritorně o jejím sporu dosud nebylo obecnými soudy rozhodnuto. Ochranu základních práv stěžovatelky, a to včetně práv procesních, však nelze chápat odtrženě od práv či povinností, o nichž je vedeno před obecnými soudy řízení. Námitky vznesené v ústavní stížnosti proto může uplatnit v dalším průběhu řízení před obecnými soudy pomocí prostředků, které občanský soudní řád předvídá a jež jí tak jsou dány k dispozici. Teprve po jejich vyčerpání, bude-li se stěžovatelka stále domnívat, že tvrzený protiústavní stav napraven nebyl, mohla by se domáhat zásahu Ústavního soudu.
Nadto Ústavní soud dodává, že jak zjistil z evidence podání Ústavního soudu, k vypracování shora uvedeného revizního znaleckého posudku byl usnesením Okresního soudu v Hodoníně čj. 7 C 194/2008-249 ze dne 28. 4. 2010 ustanoven nový znalec, přičemž toto usnesení bylo rovněž napadeno ústavní stížností.
Vzhledem k výše uvedenému nezbylo Ústavnímu soudu než ústavní stížnost mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků odmítnout jako návrh nepřípustný dle ustanovení §43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 24. května 2010
Dagmar Lastovecká
soudce zpravodaj