ECLI:CZ:US:2010:2.US.1476.10.1
sp. zn. II. ÚS 1476/10
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dnešního dne mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení soudcem zpravodajem Jiřím Nykodýmem o ústavní stížnosti Statutárního města Brna, IČ: 44992785, se sídlem Dominikánské nám. 1, Brno, zastoupeného JUDr. Vladimírou Odehnalovou, advokátkou, se sídlem v Brně, směřující proti rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 30. 3. 2009, č. j. 30 C 228/2008-53, a rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 3. 2. 2010, č. j. 19 Co 194/2009-74, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
I.
Stěžovatel se obrátil na Ústavní soud s návrhem na zrušení v záhlaví označených rozsudků vydaných ve sporu o zaplacení náhrady za užívání pozemků jako veřejného prostranství.
Zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), soudci zpravodaji ukládá zkoumat každý podaný návrh nejprve z hlediska jeho formálních náležitostí a z hlediska přípustnosti. V posuzovaném případě soudce zpravodaj dospěl, pokud jde o přípustnost návrhu, k závěru negativnímu.
V rámci obstarávání podkladů pro rozhodnutí soudce zpravodaj předložil ústavní stížnost k vyjádření účastníkům a vedlejšímu účastníku řízení a požádal o spisový materiál. Městský soud v Brně jej v následném přípise informoval, že stěžovatel proti ústavní stížností napadenému rozhodnutí krajského soudu podal také dovolání s tím, že ve stávající chvíli soud prvého stupně čeká s odesláním věci dovolacímu soudu pouze na to, zda bude uhrazen poplatek z dovolání. V civilní kanceláři 30 C Městského soudu v Brně soudce zpravodaj dne 5. 8. 2010 ověřil, že soudní poplatek byl skutečně uhrazen a spis bude postoupen Nejvyššímu soudu České republiky.
Jedním ze základních pojmových znaků ústavní stížnosti, jakožto prostředku ochrany ústavně zaručených základních práv a svobod, je její subsidiarita. To znamená, že ústavní stížnost lze zpravidla podat pouze tehdy, když stěžovatel ještě před jejím podáním vyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (§75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu). V projednávané věci stěžovatel využil možnosti podat proti rozhodnutí krajského soudu napadenému touto ústavní stížností dovolání. To může být shledáno přípustným podle ustanovení §237 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu. O dovolání dosud nebylo rozhodnuto, ústavní stížnost je proto nutno hodnotit jako předčasnou.
Podle ustanovení §72 odst. 4 zákona o Ústavním soudu platí, že byl-li mimořádný opravný prostředek orgánem, který o něm rozhoduje, odmítnut jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení, lze podat ústavní stížnost proti předchozímu rozhodnutí o procesním prostředku k ochraně práva, které bylo mimořádným opravným prostředkem napadeno, ve lhůtě 60 dnů od doručení takového rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku. Z uvedeného vyplývá, že možnost obrátit se na Ústavní soud s návrhem směřujícím proti označenému rozhodnutí Krajského soudu v Brně zůstane stěžovateli zachována i poté, co Nejvyšší soud rozhodne o jeho dovolání.
Za dané situace musel soudce zpravodaj návrh vyhodnotit jako nepřípustný a podle §43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu jej odmítnout.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 12. srpna 2010
Jiří Nykodým
soudce zpravodaj