ECLI:CZ:US:2010:2.US.2034.10.1
sp. zn. II. ÚS 2034/10
Usnesení
Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti stěžovatelky společnosti A-GIGA s.r.o., Praha 2, Ibsenova 1213/5, zastoupené JUDr. Annou Císařovou, advokátkou Advokátní kanceláře Křivoklátská 258, Praha 9, proti rozsudku Městského soudu v Praze č.j. 69 Co 120/2010-87 ze dne 14. dubna 2010, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Stěžovatelka se, s odvoláním na porušení čl. 13, čl. 36 odst. 1 a čl. 38 Listiny základních práv a svobod a čl. 90 a 96 odst. 1 Ústavy ČR domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozsudku Městského soudu v Praze, kterým byl změněn rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 č.j. 12 C 75/2009.
Stěžovatelka spatřuje porušení svého práva na spravedlivý proces a práva na soudní ochranu v tom, že jí nebylo řádně doručeno předvolání k jednání u odvolacího soudu, neboť se o něm advokátka stěžovatelky nedozvěděla. V doručování došlo k podstatné chybě pravděpodobně na straně pošty, čímž bylo stěžovatelce odňato právo a možnost se k podanému odvolání ústně při jednání vyjádřit. Právní zástupkyně má u České pošty zřízen P.O. BOX, kam jsou vkládány veškeré zásilky doručované na adresu Advokátní kanceláře Křivoklátská 258, Praha 9. V případě, že na pár dnů odjíždí, tak se vždy domlouvá s pracovnicemi uvedené pošty na tom, aby ji informovali prostřednictvím kanceláře o zásilkách, které mají krátkou dobu uložení (lze prokázat svědecky). V měsíci květnu bylo několik obálek otevřeno (viz přiložený důkaz). Nelze tudíž zjistit, zda všechny zásilky jsou řádně doručené.
Ústavní soud nejdříve zkoumal, zda ústavní stížnost splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány formální podmínky jejího věcného projednání, stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), a to včetně podmínky přípustnosti ústavní stížnosti.
Ústavní soud poté, co se seznámil s obsahem ústavní stížnosti a přiložených dokumentů, dospěl k závěru, že se jedná o ústavní stížnost nepřípustnou.
Podle ust. §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje (§72 odst. 3 cit. zák); to neplatí pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení (§72 odst. 4 cit. zák.).
Procesním prostředkem ve smyslu citovaného ustanovení je od 1. 1. 2001 také žaloba pro zmatečnost. Tento procesní institut koncipovaný jako mimořádný opravný prostředek má sloužit k možnému zrušení pravomocného rozhodnutí soudu, které trpí vadami, jež představují porušení základních principů soudního řízení, případně je takovými vadami postiženo řízení, které vydání takového rozhodnutí předcházelo. Žalobou pro zmatečnost lze dle §229 odst. 3 o. s. ř. napadnout rovněž pravomocný rozsudek nebo usnesení odvolacího soudu, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé, jestliže účastníku řízení byla v průběhu řízení nesprávným postupem soudu odňata možnost jednat před soudem.
Z argumentace stěžovatelky v ústavní stížnosti přitom vyplývá, že právě o takovou situaci se v dané věci mělo jednat. (Nicméně Ústavní soud podotýká, že sdělení o nepřítomnosti advokátky na doručovací adrese a nesrovnalosti s otvíráním obálek se neváží k datu jednání odvolacího soudu, tj. 14. 4. 2010, ale až k měsíci květnu 2010.) V projednávané věci je tedy ve smyslu ust. §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu rozhodnutím o posledním prostředku, který stěžovatelce zákon k ochraně jejích práv poskytuje, rozhodnutí o žalobě pro zmatečnost a ústavní stížnost proti rozhodnutí odvolacího soudu je tak návrhem nepřípustným.
Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem Ústavnímu soudu nezbylo, než návrh dle ustanovení §43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu, mimo ústní jednání, bez přítomnosti účastníků odmítnout, jako návrh nepřípustný.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 19. srpna 2010
Dagmar Lastovecká
soudce zpravodaj