ECLI:CZ:US:2010:2.US.2065.10.1
sp. zn. II. ÚS 2065/10
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jiřím Nykodýmem o ústavní stížnosti stěžovatele J. Z., zastoupeného Mgr. Tomášem Reicheltem, advokátem v AK Josefa Kašpara, se sídlem Karlovy Vary, Jáchymovská 27, směřující proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 27. 4. 2010, č. j. 6 Cmo 67/2010-44, a rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 22. 1. 2010, č. j. 49 Cm 337/2009-28, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Stěžovatel prostřednictvím České pošty, s. p., odeslal dne 14. 7. 2010 doporučenou zásilku na adresu Krajského soudu v Plzni, která obsahovala podání označené jako ústavní stížnost. Tato zásilka byla Krajskému soudu v Plzni doručena dne 15. 7. 2010 a dne 16. 7. 2010 byla tímto soudem prostřednictvím datové schránky odeslána Ústavnímu soudu, kam byla doručena dne 16. 7. 2010.
Uvedené podání nemělo náležitosti, které zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), na ústavní stížnost klade; konkrétně stěžovatel nebyl zastoupen advokátem a k podání nebyla připojena kopie napadaných rozhodnutí. Proto byl účastník vyzván, aby ve lhůtě 30 dnů vytýkané vady odstranil. Tuto výzvu stěžovatel převzal dne 4. 8. 2010. Teprve dne 6. 9. 2010 zaslal právní zástupce stěžovatele Ústavnímu soudu přípis, ve kterém oznamoval, že na základě rozhodnutí České advokátní komory byl stěžovateli určen jako jeho právní zástupce, přičemž stěžovatel mu udělil plnou moc až dne 6. 9. 2010. Tuto plnou moc předložil a současně požádal o poskytnutí lhůty 15 dnů ke zdůvodnění ústavní stížnosti. Ústavní soud této žádosti vyhověl, i když předchozí soudem určená lhůta nebyla dodržena, neboť z obsahu předložených listin vyplývalo, že se tak stalo v důsledku komplikovaného určení právního zástupce a nikoliv v důsledku nečinnosti stěžovatele.
Dne 24. 9. 2010 bylo Ústavnímu soudu doručeno podání sepsané advokátem stěžovatele, označené jako doplnění ústavní stížnosti. Z obsahu tohoto podání vyplývalo, že stěžovatel napadá shora uvedená rozhodnutí Krajského soudu v Plzni a Vrchního soudu v Praze; současně byly k tomuto podání připojeny kopie napadených rozhodnutí. Protože z nich nebylo možno zjistit, kdy byly doručeny ani kdy nabyly právní moci, vyžádal si Ústavní soud spis Krajského soudu v Plzni sp. zn. 49 Cm 337/2009.
Z tohoto spisu zjistil, že rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 22. 1. 2010, č. j. 49 Cm 337/2009-28, byla zamítnuta žaloba stěžovatele o zaplacení 467.793,30 Kč s přísl. a byla mu uložena povinnost zaplatit protistraně náklady řízení v celkové výši 76.490 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. Proti tomuto rozsudku podal stěžovatel prostřednictvím svého právního zástupce odvolání pouze do výroku o náhradě nákladů řízení. O tomto odvolání rozhodl Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 27. 4. 2010, č. j. 6 Cmo 67/2010-44, tak, že rozsudek soudu prvního stupně v napadené části potvrdil a přiznal protistraně náklady odvolacího řízení. Z obsahu spisu vyplývá, že toto rozhodnutí bylo doručeno právnímu zástupci stěžovatele dne 14. 5. 2010. Protože téhož dne bylo doručeno i protistraně, nabylo 14. 5. 2010 také právní moci.
Ústavní soud musí kdykoliv za řízení zkoumat, zda jsou splněny podmínky pro věcné projednání ústavní stížnosti. Podle ustanovení §72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.
Posledním procesním prostředkem stěžovatele, který mu zákon k ochraně jeho práva v daném řízení poskytoval, bylo odvolání, o kterém bylo rozhodnuto výše uvedeným rozhodnutím Vrchního soudu v Praze. Toto rozhodnutí bylo právnímu zástupci stěžovatele, jak bylo řečeno výše, doručeno dne 14. 5. 2010, kdy také nabylo právní moci. Stěžovatel odeslal podání označené jako ústavní stížnost doporučenou zásilkou dne 14. 7. 2010 na adresu Krajského soudu v Plzni, kam bylo doručeno 15. 7. 2010. Tento soud zásilku odeslal spolu s přípisem datovaným dnem 15. 7. 2010 prostřednictvím datové schránky dne 16. 7. 2010 Ústavnímu soudu.
Aby ústavní stížnost byla podána včas ve lhůtě stanovené zákonem, musela by být podána k poštovní přepravě nejpozději dne 13. 5. 2010 a musela by být adresována Ústavnímu soudu. Stěžovatel odeslal ústavní stížnost na adresu Krajského soudu v Plzni až dne 14. 7. 2010, a navíc byla adresována jinému soudu. Nešlo tedy o řádně a včas podanou ústavní stížnost. I když Krajský soud v Plzni odeslal podání stěžovatele na adresu Ústavního soudu obratem, nemohlo již k nápravě pochybení způsobeného samotným stěžovatelem dojít. Ústavní soud v takovémto případě musel považovat za den podání ústavní stížnosti až den, kdy předmětná zásilka byla odeslána Krajským soudem v Plzni na adresu Ústavního soudu, a k tomu došlo až dne 16. 7. 2010.
Podle §43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků návrh odmítne, je-li návrh podán po lhůtě stanovené tímto zákonem pro jeho podání. Proto bylo rozhodnuto tak, jak je vyjádřeno ve výroku.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§43 odst. 3 zákona).
V Brně dne 11. listopadu 2010
Jiří Nykodým
soudce zpravodaj