ECLI:CZ:US:2010:2.US.2798.09.1
sp. zn. II. ÚS 2798/09
Usnesení
Ústavní soud rozhodl ve věci navrhovatele N. T. V., zastoupeného Mgr. Markem Sedlákem, advokátem se sídlem Brno, Příkop 8, o ústavní stížnosti proti průtahům ve věci vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 90 T 106/2008, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Navrhovatel se svým podáním doručeným Ústavnímu soudu dne 30. 10. 2009 domáhal, aby Ústavní soud zakázal Městskému soudu v Brně "pokračovat v porušování základních práv stěžovatele na veřejné projednání jeho věci, bez zbytečných průtahů a v jeho přítomnosti dle čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, spočívající v nenařízení hlavního líčení ve věci vedené pod sp. zn. 90 T 106/2008." Uvedl, že jmenovaný soud dne 8. 10. 2008 vydal trestní příkaz, kterým byl uznán vinným spácháním trestného činu maření výkonu úředního rozhodnutí, byl mu uložen podmíněný trest odnětí svobody a současně trest vyhoštění z území České republiky. I když označený příkaz nebyl přeložen do jeho mateřského jazyka, podal proti němu dne 2. 4. 2009 odpor, avšak soud dosud nenařídil ve věci hlavní líčení.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Ústavní stížnost je nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje. To neplatí pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení. Spočívá-li porušení ústavně zaručeného práva nebo svobody v jiném zásahu orgánu veřejné moci, než je rozhodnutí, zakáže Ústavní soud tomuto orgánu, aby v porušování práva a svobody pokračoval a přikáže mu, aby, pokud je to možné, obnovil stav před porušením [§72 odst. 1 písm. a), §75 odst. 1 a §82 odst. 3 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Jak Ústavní soud zjistil z databáze vyřízených věcí, stejná ústavní stížnost byla stěžovatelem podána již dne 18. 6. 2009 a bylo o ní rozhodnuto usnesením ze dne 9. 7. 2009 sp. zn. III. ÚS 1577/09 tak, že byla jako nepřípustná odmítnuta. Důvodem pro odmítnutí byla skutečnost, že "z obsahu návrhu bylo zjištěno, že stěžovatel, který tvrdí průtahy v trestním řízení vedeném proti jeho osobě, nepostupoval v souladu s ustanovením §174a zákona č. 6/2002 Sb. a nevyčerpal tak zákonem daný prostředek k ochraně svého práva - když nepodal návrh na určení lhůty k provedení příslušného procesního úkonu soudem, u něhož namítá porušování svých základních práv tím, že v jeho věci hlavní líčení dosud nenařídil".
V nyní projednávané ústavní stížnosti nejen že stěžovatel opět neprokázal, že postupoval shora uvedeným způsobem, ale ani nezmínil citované rozhodnutí Ústavního soudu. Jeho ústavní stížnost je totožná s již odmítnutou ústavní stížností co do obsahu i formy, změněno bylo pouze datum jejího zpracování. Z uvedeného jasně vyplývá, že stěžovatel pouze opakuje argumenty použité v původní ústavní stížnosti bez ohledu na důvod jejího odmítnutí.
Ze shora uvedených důvodů byl návrh jako nepřípustný odmítnut [§43 odst. 1 písm. e), §75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 27. května 2010
Dagmar Lastovecká
soudce zpravodaj