ECLI:CZ:US:2010:2.US.2871.09.1
sp. zn. II. ÚS 2871/09
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jiřím Nykodýmem o ústavní stížnosti JUDr. Z. A., zastoupeného JUDr. Milanem Hulíkem, advokátem, se sídlem v Praze, proti usnesení Nejvyššího správního soudu č. j. Nao 57/2009-44 ze dne 16. září 2009, za účasti Nejvyššího správního soudu, jako účastníka řízení, a České advokátní komory, jako vedlejší účastnice řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. Ústavní stížností podanou telefaxem a k poštovní přepravě dne 9. listopadu 2009, na výzvu Ústavního soudu doplněnou podáním ze dne 29. prosince 2009, se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí, podle nějž nejsou soudci Městského soudu v Praze, JUDr. Slavomír Novák, JUDr. Hana Pipková, JUDr. Marcela Rousková, Mgr. Aleš Sabol, Mgr. Kamil Toner, Mgr. Jaromír Sklenář, JUDr. Naděžda Řeháková, JUDr. Ivanka Havlíková a Mgr. Martin Kříž vyloučeni z projednávání a rozhodování v řízení o žalobě stěžovatele proti rozhodnutí odvolacího kárného senátu vedlejší účastnice řízení č. K 119/06 ze dne 2. března 2009, ve věci uložení pokuty stěžovateli pro kárné provinění. Namítá, že napadeným rozhodnutím byla porušena jeho základní práva podle čl. 95 Ústavy České republiky, čl. 4 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, a podle čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.
2. Stěžovatel v ústavní stížnosti rekapituluje, že 3. (resp. 9.) března 2009 podal trestní oznámení. V tomto trestním oznámení, jež stěžovatel v kopii přiložil, je mimo jiné uvedeno, že Městský soud v Praze dluží na odměně správce konkursní podstaty z konkursu na majetek úpadce OSAN o. p. Praha, v likvidaci, částku přes 8, 3 mil. Kč, a z konkursu na majetek úpadce AGROX a. s., částku přes 2, 8 mil. Kč, jež byly v řízení zpronevěřeny. S odvoláním na toto trestní oznámení pak podal v řízení o jeho správní žalobě námitku podjatosti "Městského soudu v Praze" o níž bylo rozhodnuto napadeným rozhodnutím.
3. Stěžovatel konkrétně namítá, že napadeným rozhodnutím bylo jeho právo na nezávislý a nestranný soud podmíněno šetřením orgánů činných v trestním řízení, což není v souladu s ústavním pořádkem.
4. Současně s ústavní stížností podal námitku podjatosti JUDr. Pavla Rychetského pro případ, že by mu příslušelo provedení jakéhokoliv úkonu souvisejícího s projednáním ústavní stížnosti nebo jeho přípravou.
5. V souladu s §3 a §5 rozvrhem práce Ústavního soudu Org. 1/09 ze dne 1. prosince 2008, ve znění pozdějších předpisů, byla ústavní stížnost stěžovatele přidělena soudci Jiřímu Nykodýmovi, a tím v souladu s §6 rozvrhu práce II. Senátu, jehož dalšími členy jsou podle §1 rozvrhu práce JUDr. Stanislav Balík a JUDr. Dagmar Lastovecká. S ohledem na to nepřísluší JUDr. Pavlu Rychetskému provedení žádného úkonu v souvislosti projednáním a rozhodnutím ústavní stížnosti a námitka podjatosti je proto bezpředmětná.
6. Vlastní ústavní stížnost je věcně neprojednatelná.
7. V případech, kdy v souladu s předpisy procesního práva je rozhodnuto nadřízeným soudem o námitce podjatosti tak, jako v dané věci (tj. že konkrétní soudci nejsou vyloučeni z projednání a rozhodnutí věci), nelze totiž k přezkumu rozhodnutí obecného soudu z pohledu ústavněprávního přistoupit dříve, než budou vyčerpány všechny procesní prostředky, které zákon k ochraně práva poskytuje. Je tomu tak proto, že jedním z pojmových znaků ústavní stížnosti, jakožto prostředku ochrany ústavně zaručených práv a svobod, je i její subsidiarita, z níž vyplývá princip minimalizace zásahů Ústavního soudu do činnosti ostatních orgánů veřejné moci, včetně rozhodování obecných soudů. Konstantní judikatuře Ústavního soudu tak odpovídá, že ústavní soudnictví je především vybudováno na zásadě přezkumu věcí pravomocně skončených, v nichž případná protiústavnost již není napravitelná jiným způsobem, tj. procesními prostředky, jež se podávají z právních předpisů, které upravují příslušné (soudní) řízení. Ústavnímu soudu nepatří obcházet pořad práva již proto, že stojí vně systému ostatních orgánů veřejné moci, a není ani součástí obecných soudů.
8. Lze akceptovat, že by odporovalo principům spravedlivého procesu, byla-li by věc projednávána a rozhodnuta soudci, kteří ji rozhodovat neměli, jelikož měli být vyloučeni. Bude-li však mít v dalším průběhu řízení navrhovatel zato, že právě tak tomu v daném řízení bylo, resp. že rozhodnutí - jemu nepříznivé - bylo vydáno soudci podjatými, nic mu nebude bránit, aby proti takovému rozhodnutí brojil v rámci soustavy správních soudů opravnými prostředky, které (zde) soudní řád správní předvídá, a jež jsou - i ve vztahu k této námitce - navrhovateli k dispozici. Teprve po jejich vyčerpání, bude-li se nadále domnívat, že stav protiústavnosti napraven nebyl, se může domáhat, aby Ústavní soud zasáhl.
9. Návrh Ústavnímu soudu je tak podán předčasně, resp. směřuje proti rozhodnutí, které není přípustným předmětem ústavního přezkumu [§75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon")].
10. Nad rámec toho lze uvést, že z napadeného rozhodnutí vůbec nevyplývá, že by jím bylo podmiňováno právo na nezávislý a nestranný soud výsledky šetření orgánů činných v trestním řízení, protože se soud vůbec nezabýval důvodností podezření stěžovatele, že byl spáchán trestný čin.
11. Ze shora vyložených důvodů byla tedy ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítnuta jako nepřípustná, podle §43 odst. 1 písm. e) zákona.
Poučení: roti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 7. ledna 2010
Jiří Nykodým
soudce zpravodaj