ECLI:CZ:US:2010:2.US.507.10.1
sp. zn. II. ÚS 507/10
Usnesení
Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti L. V., zastoupené Mgr. Danou Cigánkovou, advokátkou se sídlem Brno, Krokova 10, proti usnesení Městského soudu v Brně ze dne 19. 3. 2001 ve věci sp. zn. 62 C 587/2001 a proti rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 23. 4. 2001 ve věci sp. zn. 62 C 587/2001, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížností se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí Městského soudu v Brně, kterými měla být porušena její základní práva garantovaná v čl. 96 odst. 1 Ústavy a čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.
Dříve než Ústavní soud přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda podání splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány podmínky jeho projednání stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). V posuzovaném případě k takovému závěru nedospěl.
Podstatou projednávané ústavní stížnosti je tvrzení stěžovatelky, že jí byl v předmětném řízení jakožto osobě neznámého pobytu - ústavně nekonformním způsobem - ustanoven opatrovník (v této souvislosti poukazuje na řadu nálezů Ústavního soudu).
Ústavní soud se v minulosti otázkou ustanovování opatrovníka osobám neznámého pobytu zabýval v mnoha svých rozhodnutích (na některá z nich stěžovatelka sama odkazuje), z níže uvedených důvodů je nicméně ústavní stížnost nepřípustná.
Zákonem č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, platným ode dne 8. 1. 2009 a účinným ode dne 1. 7. 2009, došlo ke změnám procesních pravidel občanského soudního řízení, jež činí dosavadní judikaturu Ústavního soudu upínající se k postupům obecných soudů při ustanovování opatrovníka osobám neznámého pobytu nepoužitelnou.
Podle ustanovení §43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků návrh usnesením odmítne, jde-li o návrh nepřípustný. Podle §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je návrh nepřípustný, jestliže stěžovatelka nevyčerpala všechny procesní prostředky, které jí zákon k ochraně práva poskytuje.
Podle §229 odst. 1 písm. h) občanského soudního řádu, ve znění zákona č. 7/2009 Sb., žalobou pro zmatečnost může účastník napadnout pravomocné rozhodnutí soudu prvního stupně nebo odvolacího soudu, kterým bylo řízení skončeno, jestliže účastníku řízení byl ustanoven opatrovník z důvodu neznámého pobytu, ačkoliv k takovému opatření nebyly splněny předpoklady.
Podle §234 odst. 5 občanského soudního řádu z důvodu zmatečnosti uvedeného v §229 odst. 1 písm. h) lze žalobu podat ve lhůtě 3 měsíců od doby, kdy se ten, kdo žalobu podává, dozvěděl o napadeném rozhodnutí.
Stěžovatelka tak má k dispozici procesní prostředek, který může čerpat za účelem obrany svých práv (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 27. 7. 2009 ve věci sp. zn. IV. ÚS 1277/09). Odmítnutí ústavní stížnosti tak nemůže představovat denegatio iustitiae, či tvořit jakoukoliv překážku budoucího stěžovatelčina postupu u obecných soudů.
Vzhledem k výše uvedenému Ústavní soud ústavní stížnost jako nepřípustnou odmítl podle ustanovení §43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 8. března 2010
Dagmar Lastovecká
soudce zpravodaj