ECLI:CZ:US:2010:3.US.1167.10.1
sp. zn. III. ÚS 1167/10
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jiřím Muchou ve věci ústavní stížnosti stěžovatele A. J., zastoupeného Mgr. Petrem Burzanovským, advokátem v Praze 4, K Safině 669, proti rozsudku Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 12. 11. 2009 č. j. 13 C 302/2009-52, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížností ze dne 19. 4. 2010 stěžovatel napadl a domáhal se zrušení shora označeného soudního rozhodnutí s tím, že porušuje jeho ústavně zaručená práva - vlastnické právo dle čl. 11 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a právo na spravedlivý proces dle čl. 36 Listiny, kromě toho měl být porušen i čl. 4 Listiny a čl. 90 Ústavy České republiky.
V této ústavní stížnosti stěžovatel tvrdil, že napadeným rozsudkem byla zamítnuta žaloba města Karlovy Vary směřující proti žalované BAU-STAV, a. s., na určení vlastnictví stavby na pozemku p. č. 757/2 v k. ú. Karlovy Vary, obec Karlovy Vary, a dále - k protinávrhu žalované - bylo rozhodnuto, že vlastníkem uvedené stavby je žalovaná. V souvislosti s tím stěžovatel poukázal na jiné řízení, jež bylo vedeno u Okresního soudu v Karlových Varech sp. zn. 15 C 290/2006, v němž se město Karlovy Vary domáhalo žalobou, směřující proti BAU-STAV, s. r. o., a stěžovateli, určení vlastnictví, přičemž z rozsudku vydaného v tomto řízení má plynout, že předmětná stavba byla zapsána v katastru nemovitostí jako rozestavěná stavba na LV č. 4487 pro vlastníka A. J. (tedy stěžovatele), který nabyl vlastnické právo na základě kupní smlouvy uzavřené s E. S. Tak tomu bylo v době podání prvně zmiňované žaloby (tj. v řízení vedeném pod sp. zn. 13 C 302/2009) i v době vydání ústavní stížností napadeného rozsudku. Postup města Karlovy Vary a BAU-STAV, a. s., stěžovatel považuje za účelový, protože následoval po doručení rozsudku Krajského soudu v Plzni č. j. 12 Co 140/2007-272, kterým bylo v řízení vedeném pod sp. zn. 15 C 290/2006 rozhodnuto v jejich neprospěch, a protože město proti ústavní stížností napadenému rozsudku nepodalo odvolání. Stěžovatel má za to, že Okresní soud v Karlových Varech si pro své rozhodnutí neopatřil dostatek podkladů, zejména zmíněný list vlastnictví, a že přes zásadu projednací, jíž je ovládáno občanské soudní řízení sporné, nelze opomenout zásadu materiální pravdy. Současně poukazuje na zákonem vymezený účel takového řízení s tím, že napadené rozhodnutí je nesprávné, resp. že zasahuje výrazným způsobem do jeho práv (zejména do vlastnického práva a práva na spravedlivý proces).
Ústavní soud se nejprve zabýval tím, zda jsou splněny předpoklady meritorního projednání ústavní stížnosti (§42 odst. 1 a 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů; dále jen "zákon o Ústavním soudu"), a dospěl k závěru, že tomu tak není.
Podle §72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem.
V posuzované věci stěžovatel napadá pravomocné rozhodnutí, které však nebylo vydáno v řízení, jehož byl účastníkem. Nenastala ani situace, že by mu takové postavení v daném soudním řízení procesní předpis zajišťoval, avšak Okresní soud v Karlových Varech s ním jako účastníkem nejednal, případně že by se, ačkoliv by stěžovateli účastenství nenáleželo, v něm jednalo, resp. rozhodovalo o jeho právech či povinnostech (k tomu srov. např.: Wagnerová, E., Dostál, M., Langášek, T., Pospíšil, I.: Zákon o Ústavním soudu s komentářem, ASPI, 2007, s. 329, a zde zmiňovaná rozhodnutí Ústavního soudu). Pokud se napadené rozhodnutí dotýká stěžovatelovy právní pozice, pak tím, že ke stejné stavbě (pozn.: pokud jde o stejnou stavbu - tato skutečnost totiž z ústavní stížnosti zřetelně neplyne) by mohla být v katastru nemovitostí zapsána vedle stěžovatele jako vlastníka i další osoba (tzv. duplicitní zápis). V případě, že nedojde k smírnému vyřešení daného konfliktu, má stěžovatel možnost chránit svá (vlastnická) práva soudní cestou (srov. §45 odst. 3 katastrální vyhlášky).
Vzhledem k tomu Ústavní soud podanou ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle ustanovení §43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 18. května 2010
Jiří Mucha
soudce Ústavního soudu