ECLI:CZ:US:2010:3.US.1611.10.1
sp. zn. III. ÚS 1611/10
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dne 28. června 2010 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Jana Musila, soudců Pavla Holländera a Jiřího Muchy, ve věci navrhovatelky S. P., zastoupené JUDr. Filipem Horákem, advokátem se sídlem v Brně, Radnická 11, o ústavní stížnosti proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 4. 3. 2010 č. j. 53 Co 548/2009-68, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Navrhovatelka se cestou ústavní stížnosti domáhala zrušení výše označeného rozsudku, kterým odvolací soud potvrdil rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 8. 6. 2009 č. j. 12 C 124/2009-36. Uvedla, že poté, co žalobu o 7.500.000,- Kč, prostřednictvím níž uplatnila nárok na náhradu škody způsobené jí nesprávným úředním postupem, soud I. stupně zamítl, podala odvolání. Dle jejího přesvědčení odvolací soud nepostupoval v odvolacím řízení v souladu s §213 občanského soudního řádu, neprovedl navrhované důkazy k jednotlivým bodům odvolání, kterým byly deklarovány zcela konkrétní nedůvodné průtahy v průběhu celého soudního řízení ve věci vypořádání společného jmění rozvedených manželů. Dále v návrhu vyslovila nesouhlas se závěry obsaženými v odůvodnění rozsudku, dle nichž délku soudního řízení před soudem I. stupně ovlivnila i ona, když požadovala revizní posudek o hodnotě společného nemovitého majetku, stejně tak s konstatováním, že mezi dobou projednávání předmětné soudní věci a deklarovanou škodou nemůže být příčinná souvislost. S poukazem na znění čl. 36 odst. 3 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, na čl. 90 Ústavy ČR a judikaturu Ústavního soudu, vztahující se k posuzování průtahů v řízení, navrhla zrušení všech výroků stížností napadeného rozsudku, kterým bylo potvrzeno výše citované rozhodnutí soudu I. stupně.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba. jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Senát mimo účastní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§72 odst. 1 písm. a), §43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Z obsahu rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 4. 3. 2010 č. j. 53 Co 548/2009-68 zásah do práv, kterých se stěžovatelka v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. Jmenovaný soud v souladu s §212 a §212a občanského soudního řádu přezkoumal rozsudek, jímž byla zamítnuta žaloba navrhovatelky, nyní stěžovatelky, na úhradu částky 7.500.000,- Kč s 16% úrokem od 3. 7. 2009 do zaplacení, když tuto požadovala jako přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu částkou 5.000.000,- Kč a jako náhradu škody částkou 2.500.000,- Kč po České republice - Ministerstvu spravedlnosti a když žalobu odůvodňovala průtahy řízení ve věci vypořádání společného jmění, vedeném proti rozvedenému manželovi, a rozhodnutí soudu I. stupně opodstatněně v celém rozsahu potvrdil. V odůvodnění rozsudku se s poukazem na znění §13 zákona č. 82/1998 Sb. a na správné závěry soudu I. stupně vypořádal se všemi odvolacími námitkami žalobkyně, a proto lze na ně v dalším odkázat.
Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný odmítnut [§43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 28. června 2010
Jan Musil
předseda senátu Ústavního soudu