ECLI:CZ:US:2010:3.US.1895.10.1
sp. zn. III. ÚS 1895/10
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jiřím Muchou ve věci ústavní stížnosti stěžovatele J. H., zastoupeného JUDr. Zdeňkem Matisem, advokátem v Poděbradech, Táboritská 811/20, proti rozsudkům Městského soudu v Praze ze dne 30. 3. 2010 č. j. 21 Co 359/2009-76 a ze dne 13. 6. 2007 č. j. 23 Co 167/2007-373, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížností ze dne 28. 6. 2010 stěžovatel napadl a domáhal se zrušení rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 30. 3. 2010 č. j. 21 Co 359/2009-76 a v návaznosti na to také, pokud tak lze učinit, i rozsudku téhož soudu ze dne 13. 6. 2007 č. j. 23 Co 167/2007-373. Uvedenou ústavní stížností stěžovatel mínil uplatnit své ústavně zaručené základní právo na spravedlivý proces, kteréžto mělo být porušeno nepřípustnou libovůlí a rozporným postupem v soudním rozhodování.
Ústavní soud se nejprve zabýval tím, zda jsou splněny předpoklady meritorního projednání ústavní stížnosti (§42 odst. 1 a 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů; dále jen "zákon o Ústavním soudu"), přičemž dospěl k závěru, že byla podána opožděně.
Dle ustanovení §72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Dle ustanovení §72 odst. 4 téhož zákona platí, že byl-li mimořádný opravný prostředek orgánem, který o něm rozhoduje, odmítnut jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení, lze podat ústavní stížnost proti předchozímu rozhodnutí o procesním prostředku k ochraně práva, které bylo mimořádným opravným prostředkem napadeno, ve lhůtě 60 dnů od doručení takového rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku.
Jak Ústavní soud zjistil ze spisu Obvodního soudu pro Prahu 8 sp. zn. 9 C 368/2007, rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 30. 3. 2010 č. j. 21 Co 359/2009-76, jakožto rozhodnutí o posledním procesním prostředku ve smyslu §72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu, byl doručen právnímu zástupci stěžovatele dne 16. 4. 2010. Pokud stěžovatel podal nyní posuzovanou ústavní stížnost k poštovní přepravě dne 29. 6. 2010, učinil tak po zákonem stanovené lhůtě.
Jde-li o rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 13. 6. 2007 č. j. 23 Co 167/2007-373, Ústavní soud nezná přesné datum jeho doručení, nicméně v rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 16. 2. 2009 č. j. 9 C 268/2007-40 se za "nespornou" označuje skutečnost, že zmíněný rozsudek Městského soudu v Praze stěžovatel napadl dovoláním, které však bylo Nejvyšším soudem odmítnuto. Jak Ústavní soud v návaznosti na tuto informaci zjistil, stalo se tak usnesením ze dne 13. 5. 2008 sp. zn. 25 Cdo 5132/2007, a to pro nepřípustnost tohoto dovolání, nikoliv z důvodů závisejících na uvážení dovolacího soudu. Z uvedeného je zřejmé, že tento ústavní stížností napadený rozsudek Městského soudu v Praze musel být stěžovateli doručen již v roce 2007, a tudíž že lhůta k podání ústavní stížnosti uplynula před několika lety.
Z tohoto důvodu Ústavní soud ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení podle §43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 24. srpna 2010
Jiří Mucha
soudce Ústavního soudu