ECLI:CZ:US:2010:3.US.1905.10.2
sp. zn. III. ÚS 1905/10
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dne 12. srpna 2010 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Jana Musila, soudců Pavla Holländera a Jiřího Muchy, ve věci navrhovatele Ing. M. J., zastoupeného JUDr. Lubomírem Holbou, advokátem se sídlem ve Zlíně, Osvoboditelů č. 91, o ústavní stížnosti proti usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 22. 4. 2010 sp. zn. 21 Cdo 5144/2009, rozsudku Krajského soudu v Brně, pobočky ve Zlíně ze dne 30. 6. 2009 sp. zn. 60 Co 519/2008 a rozsudku Okresního soudu ve Zlíně ze dne 14. 8. 2008 sp. zn. 7 C 291/94, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Navrhovatel se cestou ústavní stížnosti domáhal zrušení všech výše označených rozhodnutí s tím, že se jimi cítí dotčen v právech, zakotvených v čl. 26, čl. 28, čl. 29 a čl. 30 Listiny základních práv a svobod. Poukázal na okolnosti, za nichž s ním byl dne 22. 6. 1973 neplatně ukončen pracovní poměr okamžitým zrušením, když od tohoto data vedl se zaměstnavatelem pracovní spor jak o neplatnost skončení pracovního poměru, tak o náhradu mzdy. Přes výrok o neplatnosti okamžitého skončení pracovního poměru mu soudy nepřiznaly nárok na náhradu mzdy, když mj. akceptovaly promlčecí námitku žalovaného, kterou vznesl až při posledním jednání před Okresním soudem ve Zlíně ve věci sp. zn. 7 C 519/2008. Podle přesvědčení navrhovatele, poukazujícího na řadu předcházejících rozhodnutí, na délku probíhajících řízení, nelze zpochybnit jeho nárok na náhradu mzdy za dobu od 22. 6. 1973 do 31. 12. 1990, a proto rozhodnutí soudů považuje za nesprávná, když jeho žalobě nevyhověly a když nevyhověl jeho dovolání ani Nejvyšší soud České republiky. Soudy měly vzít v úvahu i to, zda námitka promlčení ze strany žalovaného není v rozporu s dobrými mravy.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Lze ji podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje, když takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Byl-li mimořádný opravný prostředek orgánem, který o něm rozhoduje, odmítnut jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení, lze podat ústavní stížnost proti předchozímu rozhodnutí o procesním prostředku k ochraně práva, které bylo mimořádným prostředkem napadeno, ve lhůtě 60 dnů od doručení takového rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným. Důvodem k odmítnutí návrhu je také zjištění, že je podán po lhůtě k tomu stanovené [§72 odst. 1 písm. a), odst. 3 a 4, §43 odst. 2 písm. a), odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Z obsahu stížností napadeného usnesení Nejvyššího soudu bylo zjištěno, že jmenovaný soud opodstatněně dovolání žalobce, nyní stěžovatele, odmítl pro jeho nepřípustnost, když s poukazem na obsah §237 odst. 1 písm. b) a c) občanského soudního řádu, na dovolací námitky a svou obsáhlou judikaturu vztahující se k promlčení i k hodnocení jeho uplatnění z pohledu dobrých mravů, rozhodnutí přiléhavě odůvodnil. Zásah do práv, kterých se stěžovatel v návrhu dovolával, zjištěn tedy nebyl.
Pro výše uvedené byl návrh směřující proti usnesení Nejvyššího soudu jako zjevně neopodstatněný odmítnut, návrh směřující proti rozsudku soudu I. a II. stupně pak byl odmítnut jako podaný po lhůtě k tomu stanovené, když rozhodnutí dovolacího soudu nelze považovat za učiněné z důvodů závisejících na jeho uvážení [§43 odst. 2 písm. a), odst. 1 písm. b) a §72 odst. 4 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 12. srpna 2010
Jan Musil
předseda senátu Ústavního soudu