ECLI:CZ:US:2010:3.US.1951.10.1
sp. zn. III. ÚS 1951/10
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jiřím Muchou ve věci ústavní stížnosti stěžovatele P. Č., bez právního zastoupení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní soud obdržel dne 8. 7. 2010 návrh (bez příloh) stěžovatele směřující proti "usnesení Krajského soudu v Č. Budějovicích ze dne 6. května 2010 (19 Co 640/10)", kterým mělo být potvrzeno rozhodnutí prvostupňového soudu o nepřiznání stěžovateli osvobození od soudních poplatků.
Stěžovatel nebyl při podání návrhu zastoupen advokátem, jak to vyžaduje §30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), a jeho návrh vykazoval i další vady. Ústavní soud proto stěžovatele v souladu s §41 písm. b) zákona o Ústavním soudu vyzval, aby ve lhůtě 30 dnů od doručení výzvy odstranil vady návrhu. Současně jej poučil o následcích neodstranění vad. Výzvu si stěžovatel převzal osobně dne 16. 8. 2010 (zásilka byla uložena dne 10. 8. 2010).
Stěžovatel reagoval podáním dne 15. 9. 2010, ve kterém sdělil, že sepsání ústavní stížnosti advokátem není zákonnou podmínkou řízení a nebude podávat dva stejnopisy ústavní stížnosti a přílohy, neboť náklady na tisk by mohly být neúčelně vyhozené z důvodu jeho sociálních poměrů. Uvedl, že podal u správního soudu žalobu proti zamítnutí žádosti o určení advokáta, což však odmítá doložit. Konstatoval, že výzvu k odstranění vad podání nemůže splnit.
Ústavní soud přípisem ze dne 16. 9. 2010 stěžovatele, s ohledem na jím poukazované sociální poměry, informoval o možnosti požádat Českou advokátní komoru o určení advokáta a sdělil mu kontaktní údaje. Současně stěžovateli prodloužil lhůtu pro odstranění vad návrhu do 10. 10. 2010. Poučil jej také znovu o následcích neodstranění vad návrhu. Stěžovatel si přípis převzal osobně dne 27. 9. 2010 (zásilka byla uložena dne 17. 9. 2010).
Stěžovatel reagoval podáním dne 4. 10. 2010, kde uvedl, že nesouhlasí s tím, že je po něm vynucováno sepsání ústavní stížnosti advokátem. Současně uvedl, že je nelogicky poučován o možnosti požádat Českou advokátní komoru o určení advokáta, když Ústavnímu soudu sdělil, že jeho žádost o určení advokáta byla zamítnuta a podal proti tomuto rozhodnutí žalobu.
Podle §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu soudce usnesením návrh odmítne, neodstranil-li navrhovatel vady návrhu ve lhůtě mu k tomu určené.
Protože stěžovatel přes řádnou výzvu a poučení Ústavního soudu neodstranil ve stanovené lhůtě (ani ve lhůtě prodloužené) vady návrhu, postupoval Ústavní soud v souladu s §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a návrh stěžovatele odmítl.
Pokud stěžovatel dvakrát uvedl (přičemž až z druhého podání je zřejmé, že žádost České advokátní komoře měl zřejmě podat v souvislosti s ústavní stížností), že jeho žádost o určení advokáta byla Českou advokátní komorou zamítnuta a podal proti tomuto rozhodnutí žalobu, jde o pouhé obecné tvrzení. Stěžovatel v tomto tvrzení neuvedl žádné údaje, ze kterých by byly zřejmé konkrétní okolnosti jeho žádosti o určení advokáta, vydání zamítavého rozhodnutí Českou advokátní komorou či skutečnost podání následné stěžovatelovy žaloby. Není v podstatě zřejmé, zda tvrzení stěžovatele je pravdivé, když tento uvedl jen obecné tvrzení a odmítl je také jakkoliv doložit. Není přitom úkolem Ústavního soudu pátrat, zda tvrzení stěžovatele jsou pravdivá a zjišťovat konkrétní okolnosti věci z vlastní iniciativy; je naopak na stěžovateli, aby ve prospěch ochrany svých práv (v souladu se zásadnou "bdělým náleží práva") vznášel konkrétní tvrzení a tato případně doložil.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 14. října 2010
Jiří Mucha v. r.
soudce Ústavního soudu