ECLI:CZ:US:2010:3.US.2270.10.1
sp. zn. III. ÚS 2270/10
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dne 14. září 2010 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Jana Musila, soudců Pavla Holländera a Jiřího Muchy ve věci navrhovatele M. B., zastoupeného Mgr. Viktorem Švantnerem, advokátem se sídlem v Plzni, Mikulášská třída 9, o ústavní stížnosti proti usnesením Nejvyššího soudu České republiky ze dne 21. 4. 2010 sp. zn. 20 Cdo 2291/2008, Krajského soudu v Plzni ze dne 26. 1. 2006 sp. zn. 56 Co 2/2006 a Okresního soudu Plzeň-město ze dne 30. 9. 2005 č. j. 73 Nc 970/2003-206, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Navrhovatel se domáhal zrušení výše označených rozhodnutí s tím, že se jimi cítí dotčen v právech, zakotvených v čl. 2 odst. 2, čl. 11 odst. 1, čl. 26 odst. 1 a čl. 36 Listiny základních práv a svobod, jakož i v čl. 90 Ústavy České republiky. Uvedl, že od samého počátku řízení nebyl soudy upozorněn na neurčitost svého podání ze dne 10. 2. 2004, čímž dle jeho přesvědčení následující soudní řízení i veškerá na ně navazující rozhodnutí obecných soudů zatížily závažnou procesní vadou, která pak zasahuje přímo do shora citovaných základních práv, zaručených ústavním pořádkem České republiky. Ve svých podáních pak poukázal na to, že v rámci exekučního řízení, vedeného proti jeho osobě, podal návrh na vyloučení nemovitostí z výkonu rozhodnutí pro vymožení peněžitého plnění ve výši 448.758,- Kč a na úhradu nákladů řízení v částce 30.852,- Kč, návrhu vyhověno nebylo. Proto se bránil výkonu rozhodnutí odvoláním, a když mu nebylo ani krajským soudem vyhověno, podal dovolání k Nejvyššímu soudu, který je však odmítl.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Lze ji podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje, když takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Byl-li mimořádný opravný prostředek orgánem, který o něm rozhoduje, odmítnut jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení, lze podat ústavní stížnost proti předchozímu rozhodnutí o procesním prostředku k ochraně práva, které bylo mimořádným opravným prostředkem napadeno, ve lhůtě 60 dnů od doručení takového rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným. Důvodem k odmítnutí návrhu je také zjištění, že byl podán po lhůtě k tomu stanovené [§72 odst. 1 písm. a), odst. 3 a 4, §43 odst. 2 písm. a), odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Z obsahu stížností napadeného usnesení Nejvyššího soudu zásah do práv, kterých se stěžovatel v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. Jmenovaný soud dovolání opodstatněně jako nepřípustné odmítl, když se přezkumu rozhodnutí soudu II. stupně povinný (nyní stěžovatel) domáhal s poukazem na §237 odst. 1 písm. c) a na §241a odst. 2 písm. b) občanského soudního řádu, brojil však proti hodnocení důkazů, čímž nesplnil podmínky pro možnost posouzení a přezkum zásadních otázek právních, a tedy i pro přípustnost dovolání dle výše citovaných ustanovení občanského soudního řádu. Na vyčerpávající odůvodnění rozhodnutí lze v dalším odkázat.
Pro výše uvedené byl návrh brojící proti usnesení Nejvyššího soudu jako zjevně neopodstatněný odmítnut, návrh napadající usnesení soudu I. a II. stupně pak byl odmítnut jako podaný po lhůtě k tomu stanovené, když rozhodnutí dovolacího soudu nelze považovat za učiněné ve smyslu §72 odst. 4 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, [§43 odst. 2 písm. a), odst. 1 písm. b) citovaného zákona o Ústavním soudu].
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 14. září 2010
Jan Musil
předseda senátu Ústavního soudu