infUsVec2,

Rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 03.03.2010, sp. zn. III. ÚS 410/10 [ usnesení / MUCHA / výz-4 ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:US:2010:3.US.410.10.1

Zdroj dat je dostupný na http://nalus.usoud.cz     -     (poprvé klikněte dvakrát)
ECLI:CZ:US:2010:3.US.410.10.1
sp. zn. III. ÚS 410/10 Usnesení Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jiřím Muchou ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Ing. L. M., zastoupeného JUDr. Pavlem Jařabáčem, advokátem v Ostravě, Puchmajerova 7, proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 12. 11. 2009 č. j. 5 Cmo 236/2009-157 a rozsudku Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci ze dne 12. 3. 2009 č. j. 19 Cm 114/2007-122, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění: Ústavní stížností podanou dne 11. 2. 2010 se stěžovatel domáhal zrušení výše uvedených rozsudků obecných soudů. Dle stěžovatele bylo porušeno jeho právo na spravedlivý proces dle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Ústavní soud nejprve zkoumal, zda podaná ústavní stížnost splňuje všechny formální náležitosti a předpoklady jejího meritorního projednání stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), přičemž dospěl k závěru, že tomu tak není. Z předložených kopií napadených rozhodnutí se podává, že Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci rozsudkem ze dne 12. 3. 2009 č. j. 19 Cm 114/2007-122 zamítl žalobu stěžovatele, kterou se domáhal proti žalovanému zaplacení 147.799,- Kč s příslušenstvím. Prvostupňový rozsudek byl následně potvrzen rozsudkem Vrchního soudu v Olomouci ze dne 12. 11. 2009 č. j. 5 Cmo 236/2009-157; účastníkům bylo dáno poučení o možnosti podat dovolání toliko dle §237 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu. Dotazem u krajského soudu Ústavní soud zjistil, že stěžovatel podal ve věci dovolání. Ústavní soud si vyžádal kopii tohoto dovolání, přičemž zjistil, že bylo podáno dne 10. 2. 2010 dle §237 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu a dovolání obsahuje tutéž argumentaci a námitky jako ústavní stížnost. V současné době tedy probíhá dovolací řízení v dané věci. Podle §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (§72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu); to neplatí pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení (§72 odst. 4 zákona o Ústavním soudu). Dle §72 odst. 4 zákona o Ústavním soudu byl-li mimořádný opravný prostředek orgánem, který o něm rozhoduje, odmítnut jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení, lze podat ústavní stížnost proti předchozímu rozhodnutí o procesním prostředku k ochraně práva, které bylo mimořádným opravným prostředkem napadeno, ve lhůtě 60 dnů od doručení takového rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku. Z interpretace dvou výše uvedených ustanovení vyplývá následující. U mimořádného opravného prostředku (kterým je i dovolání), který může orgán, jenž o něm rozhoduje, odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení a v době jeho podání tedy není zřejmé, zda je či není přípustný, zákon netrvá na tom, aby stěžovatel takový opravný prostředek uplatnil před podáním ústavní stížnosti. Na straně druhé však takový mimořádný opravný prostředek lze uplatnit, aniž by tím byla ohrožena možnost posléze podat ústavní stížnost, neboť jestliže orgán odmítne takový opravný prostředek z důvodů závisejících na jeho uvážení, zůstává stěžovateli otevřena lhůta pro podání ústavní stížnosti (§72 odst. 4 zákona o Ústavním soudu). Podmínkou je pouze to, aby stěžovatel předchozí mimořádný opravný prostředek uplatnil řádně, aby nedošlo k jeho odmítnutí z jiného důvodu (např. pro opožděnost). Jak bylo výše uvedeno, stěžovatel podal proti rozsudku odvolacího soudu souběžně s ústavní stížností také dovolání a probíhají tak paralelně dvě soudní řízení, ve kterých se stěžovatel může domáhat svých práv. S ohledem na zásadu subsidiarity ústavní stížnosti k ostatním procesním prostředkům (§75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu), jakož i vzhledem k zásadě minimalizace zásahů Ústavního soudu do činnosti ostatních orgánů veřejné moci, proto Ústavní soud rozhodl tak, že ústavní stížnost mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení podle §43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu odmítl. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 3. března 2010 Jiří Mucha v. r. soudce Ústavního soudu

Souhrné informace o rozhodnutí
Identifikátor evropské judikatury ECLI:CZ:US:2010:3.US.410.10.1
Název soudu Ústavní soud České republiky
Spisová značka III. ÚS 410/10
Paralelní citace (Sbírka zákonů)  
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení)  
Populární název  
Datum rozhodnutí 3. 3. 2010
Datum vyhlášení  
Datum podání 11. 2. 2010
Datum zpřístupnění 10. 3. 2010
Forma rozhodnutí Usnesení
Typ řízení O ústavních stížnostech
Význam 4
Navrhovatel STĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgán SOUD - VS Olomouc
SOUD - KS Ostrava
Soudce zpravodaj Mucha Jiří
Napadený akt rozhodnutí soudu
Typ výroku odmítnuto pro nepřípustnost
Dotčené ústavní zákony a mezinárodní smlouvy  
Ostatní dotčené předpisy
  • 99/1963 Sb., §237 odst.1 písm.c
Odlišné stanovisko  
Předmět řízení procesní otázky řízení před Ústavním soudem/přípustnost v řízení o ústavních stížnostech/procesní prostředky k ochraně práva/dovolání civilní
Věcný rejstřík dovolání
opravný prostředek - mimořádný
Jazyk rozhodnutí Čeština
Poznámka  
URL adresa http://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=3-410-10_1
Poznámka pro jurilogie.cz (nalus id): 65177
Staženo pro jurilogie.cz: 2016-05-02