ECLI:CZ:US:2010:3.US.637.09.1
sp. zn. III. ÚS 637/09
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dne 21. ledna 2010 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků v senátu složeném z předsedy Vladimíra Kůrky a soudců Jiřího Muchy a Jana Musila (soudce zpravodaje) ve věci ústavní stížnosti stěžovatele J. P., právně zastoupeného Mgr. Michaelou Pokornou, advokátkou AK se sídlem Voršilská 10, 110 00 Praha 10, směřující proti usnesení Krajského soudu v Ostravě - pobočka v Olomouci ze dne 12. prosince 2008 č. j. 69 Co 624/2008-99 ve spojení s usnesením Okresního soudu v Olomouci ze dne 11. dubna 2008 č. j. 22 C 254/2006-70, za účasti 1) Krajského soudu v Ostravě a 2) Okresního soudu v Olomouci, jako účastníků řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
I.
Ústavní stížností, která byla Ústavnímu soudu doručena dne 19. března 2009, a která byla doplněna podáním Ústavnímu soudu doručeným dne 22. května 2009, se stěžovatel domáhal zrušení usnesení Krajského soudu v Ostravě - pobočka v Olomouci ze dne 12. prosince 2008 č. j. 69 Co 624/2008-99, jakož i usnesení Okresního soudu v Olomouci ze dne 11. dubna 2008 č. j. 22 C 254/2006-70, a to pro porušení článku 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
Ústavní soud konstatuje, že včas podaná ústavní stížnost splňuje všechny formální náležitosti, stanovené pro její podání zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").
Ze spisového materiálu Ústavní soud zjistil, že usnesením Krajského soudu v Ostravě - pobočka v Olomouci ze dne 12. prosince 2008 č. j. 69 Co 624/2008-99 bylo potvrzeno usnesení Okresního soudu v Olomouci ze dne 11. dubna 2008 č. j. 22 C 254/2006-70, kterým okresní soud odmítl jako opožděné odvolání žalobce (v řízení před Ústavním soudem "stěžovatel") proti rozsudku Okresního soudu v Olomouci ze dne 24. ledna 2008 č. j. 22 C 254/2006-60.
II.
V ústavní stížnosti stěžovatel namítá, že rozsudek Okresního soudu v Olomouci ze dne 24. ledna 2008 č. j. 22 C 254/2006-60 nebyl obecnému zmocněnci, který stěžovatele v předmětném řízení zastupoval, řádně doručen. Tvrdí, že obecný zmocněnec se v době doručování v místě doručování nezdržoval, a proto nemohla nastat fikce doručení. Stěžovatel namítá, že Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci nedostatečným způsobem zjistil, zda obecný zmocněnec dne 3. března 2008 - tedy v den doručování - byl v místě doručování v rozhodnou dobu, tj. od 15,30 hod do 17,00 hod, když po celou 10denní lhůtu byl hospitalizován. Stěžovatel rovněž namítá, že neměl možnost být u výslechu svědkyně, popř. navrhnout další důkazy, neboť v době, na kterou bylo jednání nařízeno, bylo třeba odvést do školky nezletilého syna. Stěžovatel dále namítá, že mu nebyla dána možnost poučení soudem dle ust. §118a odst. 3 občanského soudního řádu k označení dalších důkazů, jimiž by měl možnost doplnit prováděné dokazování.
III.
Ústavní soud není součástí obecné soudní soustavy a nepřísluší mu právo dozoru nad rozhodovací činností obecných soudů. Do rozhodovací činnosti obecných soudů je Ústavní soud oprávněn zasáhnout pouze tehdy, byla-li pravomocným rozhodnutím těchto orgánů porušena ústavně zaručená základní práva nebo svobody.
Ústavní soud tedy přezkoumal napadená rozhodnutí, jakož i řízení jim předcházející, z hlediska stěžovatelem v ústavní stížnosti uplatněných námitek, a se zřetelem ke skutečnosti, že mohl přezkoumávat pouze ústavnost, dospěl k závěru, že ústavní stížnost není důvodná.
V ústavní stížnosti stěžovatel namítá, že neměl možnost být u výslechu svědkyně, popř. navrhnout další důkazy. Ze spisového materiálu (spis Okresního soudu v Olomouci sp. zn. 22 C 254/2006) Ústavní soud zjistil, že stěžovatel byl v řízení zastoupen obecným zmocněncem Ing. J. M., který byl k jednání před odvolacím soudem řádně předvolán, ale nedostavil se. Svědkyně JUDr. B. M. u jednání před odvolacím soudem omluvila neúčast obecného zmocněnce Ing. J. M., svého manžela, který se nemohl k soudu dostavit, protože musel zajistit předání dítěte do školky, která je v obci B. otevřena až od 7,00 hodin. Ze spisu Ústavní soud nezjistil, že by stěžovatel požádal o odročení tohoto jednání tak, aby se tohoto jednání mohl osobně zúčastnit.
Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci v odůvodnění svého rozhodnutí na základě provedených důkazů dovodil, že obecný zmocněnec žalobce tvrzení o tom, že se v den uložení zásilky, tj. dne 3. března 2008, v místě doručování nezdržoval a nebyl schopen si zásilku vyzvednout na poště v Branišovicích, označenými důkazy neprokázal. K námitkám žalobce (stěžovatele) krajský soud ověřil, že doručenka splňuje veškeré náležitosti uvedené v ust. §50f občanského soudního řádu a vzhledem k tomu, že se obecnému zmocněnci žalobce označenými důkazy nepodařilo vyvrátit dokázanou fikci doručení na základě doručenky pošty, došlo k doručení zásilky dne 13. března 2008. Poslední den lhůty k podání odvolání připadl na den 28. března 2008 (pátek). Odvolání, které podal obecný zmocněnec žalobce prostřednictvím pošty až dne 31. března 2008 (soudu doručeno dne 1. dubna 2008), je opožděným. Uvedenému závěru soudu nelze z hlediska ústavněprávního nic vytknout.
Ústavní soud ověřil, že Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci, stejně jako před tím Okresní soud v Olomouci, postupovaly v souzené věci v rámci daném příslušnými procesními předpisy. Aplikovaly běžné právo ústavně konformním způsobem a nedopustily se svévolného jednání, které by mohlo způsobit porušení základního práva stěžovatele na spravedlivý proces.
Na základě těchto skutečností Ústavní soud ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle ust. §43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako návrh zjevně neopodstatněný odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 21. ledna 2010
Vladimír Kůrka v. r.
předseda senátu Ústavního soudu