ECLI:CZ:US:2010:3.US.661.10.1
sp. zn. III. ÚS 661/10
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Vladimíra Kůrky (soudce zpravodaje) a soudců Jiřího Muchy a Jana Musila ve věci ústavní stížnosti stěžovatelů 1/ Ing. V. H., zemřelého, dříve zastoupeného Mgr. Petrem Miketou, advokátem se sídlem v Ostravě, Jaklovecká 1249/18, a 2/ RNDr. M. B. a 3/ Ing. A. I., zastoupených Mgr. Petrem Miketou, advokátem se sídlem v Ostravě, Jaklovecká 1249/18, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 12. 2009, č. j. 28 Cdo 2086/2007-95, rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 20. 12. 2006, č. j. 10 Co 884/2006-79, rozsudku Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 7. 8. 2006, č. j. 7 C 303/2005-62, a rozhodnutí Pozemkového úřadu v Litoměřicích ze dne 23. 8. 2005, č. j. 3428/05-9601, takto:
Po zemřelém stěžovateli Ing. V. H., dříve zastoupeného Mgr. Petrem Miketou, advokátem se sídlem v Ostravě, Jaklovecká 1249/18, bude v řízení o ústavní stížnosti vedené pod sp. zn. III. ÚS 661/10 pokračováno s dědici 1/ Ing. R. H. a 2/ H. H.
Odůvodnění:
V ústavní stížnosti, vycházející z ustanovení §72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákona o Ústavního soudu"), se stěžovatelé domáhali zrušení v záhlaví označených rozsudků obecných soudů a správního orgánu, neboť jimi podle jejich názoru mělo dojít k porušení základních práv, plynoucích z čl. 90 Ústavy České republiky a čl. 11 odst. 1 a 4 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listiny").
Z vyžádaného souvisejícího spisu Okresního soudu v Litoměřicích sp. zn. 13 C 175/2005, zaslaného Ústavnímu soudu dne 4. 11. 2010), bylo zjištěno, že stěžovatel Ing. V. H. (v průběhu řízení o ústavní stížnosti) zemřel, a Okresním soudem v Karviné byla pověřena notářka JUDr. P. D., aby jako soudní komisař provedla úkony ve věci projednání dědictví po stěžovateli.
Z dědického spisu Okresního soudu v Karviné sp. zn. 36 D 878/2010, se podává, že dědické řízení bylo ukončeno pravomocným usnesením tohoto soudu ze dne 27. 9. 2010, č. j. 36 D 878/2010-93, jímž byla určena obvyklá cena majetku, výše dluhů a čistá hodnota dědictví (§175o odst. 1 o. s. ř.), a schválena dohoda dědiců - pozůstalých manželky G. H. a dcer Ing. R. H. a H. H. - o vypořádání dědictví [ §175q odst. 1 písm. c) o. s. ř.].
Zákon o Ústavním soudu neobsahuje ustanovení, které by výslovně upravovalo procesní situaci, kdy v průběhu řízení o ústavní stížnosti stěžovatel zemře; podle ustanovení §63 tohoto zákona se tudíž přiměřeně použijí ustanovení občanského soudního řádu, což zde obrací pozornost jmenovitě k jeho ustanovení §107 odst. 1. Podle něj pak platí, že ztratí-li účastník po zahájení řízení způsobilost jím být dříve, než řízení bylo pravomocně skončeno, posoudí soud podle povahy věci, zda v řízení může pokračovat; v kladném případě rozhodne usnesením o tom, s kým, resp. kdo bude procesním nástupcem zemřelého účastníka.
Pozemkový úřad v Litoměřicích vydal dne 23. 8. 2005 rozhodnutí č. j. 3428/05-960, jímž k návrhu ze dne 23. 7. 1991 o vydání nemovitostí rozhodl tak, že původní stěžovatel spolu s ostatnímu stěžovatelkami nejsou vlastníky v rozhodnutí blíže specifikovaných nemovitostí v katastrálním území Vchynice. Původní stěžovatel, jakož i ostatní stěžovatelky se žalobou na vydání nemovitostí (ze dne 21. 10. 2005) domáhal, aby žalovaným 1/ Statek Chlumec, státní podnik, a 2/ Státní statek Jeneč, státní podnik, bylo uloženo vydat stěžovatelům nemovitosti zapsané u Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, katastrální pracoviště Litoměřice, pro obec a katastrální území Vchynice, a to parcely číslo 808/6, 808/7, 808/9, 808/10, 808/11, 808/12, 808/13, 808/14, 25/14, část parcely číslo 25/8 označený jako díl "e" v Geometrickém plánu číslo 140-286/95 z 29. 4. 1996. Okresní soud v Litoměřicích v záhlaví označeným rozsudkem rozhodl tak, že řízení ve vztahu k žalovanému 1/ zastavil a ve vztahu k žalovanému 2/ žalobu zamítl. Krajský soud v Ústí nad Labem toto rozhodnutí ústavní stížností rovněž napadeným rozsudkem jako věcně správné potvrdil (§219 o. s. ř.). Též ústavní stížností napadeným usnesením Nejvyšší soud dovolání původního stěžovatele a dalších stěžovatelek odmítl s tím, že se dovolatelům prostřednictvím uplatněného dovolacího důvodu dle §241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. a jeho obsahové konkretizace nepodařilo správnost napadeného rozsudku odvolacího soudu zpochybnit.
Není pochyb, že v dané věci pokračování v řízení ničeho nebrání, neboť nejde o právo, jež je vázáno jen na osobu účastníka řízení, smrtí účastníka nedochází podle hmotného práva k zániku právního vztahu, a ani zde není situace, kdy účastník řízení nemá právního nástupce.
Podle §107 odst. 2 o. s. ř. jsou - zásadně - procesními nástupci zemřelé fyzické osoby její dědici, resp. ti z nich, kteří podle výsledku dědického řízení převzali právo nebo povinnost, o něž v řízení jde.
Z předchozího, jmenovitě z usnesení Okresního soudu v Karviné 27. 9. 2010, č. j. 36 D 878/2010-93, plyne, že dědici zemřelého stěžovatele Ing. V. H. jsou známí (pozůstalá manželka a dcery) a dědické řízení bylo ukončeno schválením jejich dohody. Z obsahu tohoto usnesení se podává, že Ing. D. H. a H. H. z dědictví po zůstaviteli přejímají kromě jiného rovným dílem i restituční nárok zůstavitele oproti Pozemkovému úřadu v Litoměřicích z titulu náhrady za nevydané pozemky zapsané u Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, katastrální pracoviště Litoměřice, pro obec a katastrální území Vchynice, resp. spoluvlastnický podíl zůstavitele na pozemcích parcelní číslo 808/6, 808/7, 808/9, 808/10, 808/11, 808/12, 808/13, 808/14, 25/14, a část pozemku parcelní číslo 25/8 označenou v Geometrickém plánu číslo 140-286/95 jako díl "e", jehož "hodnotu nelze stanovit s tím, že dne 5. 3. 2010 byla podána ústavní stížnost" proti shora označeným rozhodnutím.
Vzhledem k tomu nemohlo být rozhodnuto jinak, než že dědici zůstavitele (původního stěžovatele) Ing. V. H. a to Ing. R. H. a H. H. vstupují do řízení o ústavní stížnosti.
V této souvislosti je nutné zdůraznit, že v řízení před Ústavním soudem musí být (obligatorně) Ing. R. H. a H. H. zastoupeny advokátem (§odst. 1 zákona o Ústavním soudu), jinak nebudou moci svá procesní práva v řízení fakticky vykonávat.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 16. listopadu 2010
Vladimír Kůrka v. r.
předseda senátu