ECLI:CZ:US:2010:3.US.980.10.1
sp. zn. III. ÚS 980/10
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dne 5. května 2010 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Jana Musila, soudců Pavla Holländera a Jiřího Muchy, ve věci navrhovatelky V. B., zastoupené Mgr. Janem Boučkem, advokátem se sídlem v Praze 1, Charvátova 11, o ústavní stížnosti proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 8. 2. 2010 č. j. UL 17/2010-12, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Navrhovatelka se domáhala zrušení výše citovaného usnesení, jímž soud zamítl její návrh na určení lhůty soudní exekutorce k doručení usnesení o nařízení exekuce a stejnopisu návrhu na její nařízení. Uvedla, že označené listiny řádně neobdržela, místo stejnopisu návrhu byla doručena pouze jeho nečitelná kopie, usnesení o nařízení exekuce nebylo v zásilce obsaženo, a tedy doručeno vůbec, a proto se v souladu s §174a zákona č. 6/2002 Sb., domáhala určení lhůty k provedení označených úkonů. Ústavní stížnost odůvodnila tím, že zamítavým rozhodnutím soudu se cítí dotčena v právech, zakotvených v čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Současně navrhla, aby uvedené porušení práv Ústavní soud konstatoval v příslušném nálezu, Obvodnímu soudu pro Prahu 3 a soudní exekutorce Ingrid Švecové zakázal pokračovat v porušování jejích práv a přikázal doručit jí čitelný stejnopis návrhu na nařízení exekuce ze dne 21. 7. 2008 i usnesení Obvodního soudu pro Prahu 3 č. j. 35 Nc 11435/2008-2 ze dne 4. 8. 2008, a to do 15 dnů od právní moci nálezu. Současně navrhla uložení povinnosti soudům společně a nerozdílně jí uhradit náklady jejího právního zastoupení před Ústavním soudem.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§72 odst. 1 písm. a), §43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Z obsahu stížností napadeného usnesení zásah do práv, kterých se stěžovatelka v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. Jmenovaný soud vyložil obsah znění §174a odst. 1, 4, 6 a 7 zákona č. 6/2002 Sb., zhodnotil postup jak označeného soudu tak pověřené exekutorky JUDr. Ingrid Švecové a opodstatněně návrh jako nedůvodný zamítl, když průtahy v předmětném řízení nezjistil. Pro uvedená zjištění pak ani pro aplikaci §174a výše citovaného zákona - tj. k postupu směřujícímu k odstranění průtahů, důvody neshledal. V odůvodnění usnesení se vypořádal také s námitkou týkající se doručení návrhu a usnesení o nařízení exekuce a lze dodat, že v §50d občanského soudního řádu je stanoven postup pro podání návrhu na rozhodnutí o neúčinnosti doručení písemnosti a o podmínkách rozhodnutí o ní - takový návrh, jak vyplývá ze stížností napadeného usnesení, stěžovatelka v předmětné věci u příslušného soudu nepodala.
Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný v celém rozsahu odmítnut [§43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 5. května 2010
Jan Musil
předseda senátu Ústavního soudu