ECLI:CZ:US:2010:4.US.1.09.1
sp. zn. IV. ÚS 1/09
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dne 12. srpna 2010 o ústavní stížnosti 1) N. H. K., 2) L. T. T. H. a 3) nezl. N. L. S. M., zastoupených Mgr. Annou Větrovskou, advokátkou, AK se sídlem Štěpánská 630/57, 110 00 Praha 1, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 15. 7. 2008 čj. Ncp 1348/2008-44, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
I.
Ústavní stížností doručenou Ústavnímu soudu faxem dne 1. 1. 2009 a doplněnou předložením jejího originálu následující den se stěžovatelé s tvrzením o porušení svých práv ústavně zaručených v čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod domáhali zrušení shora označeného usnesení Vrchního soudu v Praze.
Stěžovatelé uvedli, že se společně se čtvrtou žalobkyní (obchodní společností Gold Chicken, s. r. o.), domáhají po žalovaných České republice - Ministerstvu vnitra, Ministerstvu spravedlnosti, Městském státním zastupitelství v Praze a Mgr. Ing. J. Z., státnímu zástupci, náhrady škody a zadostiučinění za nemajetkovou újmu podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), která jim byla způsobena nezákonným trestním stíháním prvého stěžovatele. V řízení vedeném před Obvodním soudem pro Prahu 5 pod sp. zn. 11 C 292/2007 byla část žaloby týkající se zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve formě jednotlivých omluv vyloučena k samostatnému projednání a vedena pod sp. zn. 11 C 533/2007. V řízení o vyloučeném nároku dospěl Obvodní soud pro Prahu 5 k závěru, že žalobu o zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve formě omluv je třeba považovat za žalobu o ochranu osobnosti, k jejímuž projednání není věcně příslušný, a i přes nesouhlas stěžovatelů předložil věc Vrchnímu soudu v Praze k rozhodnutí podle §104a o. s. ř. Vrchní soud v Praze rozhodl ústavní stížností napadeným usnesením, že k projednání a rozhodnutí věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod. sp. zn. 11 C 533/2007 jsou v prvním stupni příslušné krajské soudy (výrok I.) a že po právní moci tohoto usnesení bude věc postoupena k dalšímu řízení Městskému soudu v Praze (výrok II.). U Městského soudu v Praze je předmětná věc vedena pod sp. zn. 34 C 158/2008.
Stěžovatelé vytkli Vrchnímu soudu v Praze, že jeho rozhodnutí neobsahuje žádné odůvodnění, takže z něho nelze zjistit, zda a jak se vrchní soud vypořádal s jejich námitkami a argumentací a zda k nim vůbec přihlížel. Zopakovali, že jimi uplatněný nárok na zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou při výkonu veřejné moci vyplývá z příslušných ustanovení zákona č. 82/1998 Sb., nárok založený nezákonným omezením osobní svobody prvního stěžovatele též přímo z čl. 5 odst. 5 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, a neměl by být proto posuzován jako žaloba o ochranu osobnosti. K podpoře svých tvrzení stěžovatelé v podání ze dne 4. 5. 2009 odkázali na nález Ústavního soudu ze dne 14. 4. 2009 sp. zn. II.ÚS 1191/08, jehož právní závěry lze vztáhnout i na postup Obvodního soudu pro Prahu 5 a rozhodnutí Vrchního soudu v Praze v jejich věci.
K ústavní stížnosti stěžovatelé připojili kopii referátu soudce Městského soudu v Praze ze dne 24. 9. 2008 (čj. 34 C 158/2008-5), kterým vrátil spis sp. zn. 11 C 533/2007 zpět Obvodnímu soudu pro Prahu 5 s odůvodněním, že "usnesení Vrchního soudu v Praze z čl. l. 44 není v právní moci, resp. z obsahu spisu to nevyplývá". Dle jeho zjištění bylo usnesení Vrchního soudu v Praze doručeno zástupci stěžovatelů Mgr. M. Š., spis však procesní plnou moc k zastupování neobsahoval. Soudce proto nařídil, aby usnesení Vrchního soudu v Praze bylo doručeno přímo účastníkům řízení nebo připojena procesní plná moc k zastupování udělená všemi žalobci Mgr. Š., a zavázal Obvodní soud pro Prahu 5 dalšími pokyny, po jejich splnění měl být spis vrácen zpět Městskému soudu v Praze.
II.
Z napadeného usnesení připojeného k ústavní stížnosti vyplynulo, že usnesením Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 9. 10. 2007 čj. 11 C 292/2007-62 byla vyloučena k samostatnému projednání žaloba, jíž se stěžovatel ad 1) domáhal po žalovaných písemné omluvy a omluvy uveřejněné na serveru Ministerstva vnitra, omluvy uveřejněné na náklady vedlejších účastníků ve stejném pořadu TV Nova a ve stejném vysílacím čase jako odvysílaná reportáž "Inspektor K. zasahuje" v pořadu "Na vlastní oči" dne 6. 6. 2006 a uveřejněnou dále v deníku Právo, a stěžovatelky ad 2) a 3) se domáhaly písemné omluvy po ČR - Ministerstvu vnitra, Ministerstvu spravedlnosti a Městském státním zastupitelství v Praze. Vrchní soud ústavní stížností napadeným usnesením rozhodl, že k projednání a rozhodnutí této vyloučené věci jsou příslušné v prvním stupni krajské soudy a že věc bude po právní moci usnesení postoupena k dalšímu řízení Městskému soudu v Praze. Usnesení neobsahovalo odůvodnění (§169 odst. 2 o. s. ř.).
III.
Dříve, než Ústavní soud přikročí k věcnému přezkumu stěžovaného rozhodnutí, vždy zkoumá, zda ústavní stížnost splňuje všechny podmínky kladené na ni zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), tedy mimo jiné též to, zda byla podána včas oprávněnými navrhovateli. Stěžovatelé v ústavní stížnosti uvedli, že napadené usnesení jim bylo doručeno poštou dne 18. 11. 2008, k ověření této skutečnosti si tedy Ústavní soud vyžádal spis Městského soudu v Praze sp. zn. 34 C 158/2008. Byl však informován, že spis byl vrácen Obvodnímu soudu pro Prahu 5, kde je veden pod sp. zn. 11 C 533/2007. Žádosti Ústavního soudu o zapůjčení předmětného spisu Obvodní soud pro Prahu 5 nevyhověl a po opakovaných urgencích sdělil, že spis nemá k dispozici a že bude třeba přistoupit k jeho rekonstrukci; k dotazu Ústavního soudu sdělil, že napadené usnesení Vrchního soudu v Praze nabylo právní moci již dnem 11. 8. 2008.
Za daných okolností se Ústavní soud obrátil přímo předsedu senátu 11 C Obvodního soudu pro Prahu 5 s žádostí o sdělení (1) zda byl Mgr. M. Š. zplnomocněn zastupování všech tří stěžovatelů a v jakém rozsahu, v případě řádného zastoupení (2) zda a kdy bylo Mgr. Š. doručeno usnesení Vrchního soudu v Praze (č.l. 44) a (3) z jakých důvodů nebyly do (vyloučeného) spisu sp. zn. 11 C 533/2007 založeny procesní plné moci k zastupování stěžovatelů.
Předseda senátu 11 C Obvodního soudu pro Prahu 5 dne 5. 5. 2010 odpověděl, že Mgr. Š. byl zplnomocněn k zastupování stěžovatelů ve věci 11 C 292/2007. V závěru tohoto řízení, před rozhodnutím ve věci samé, došlo ke změně zastoupení. V době vyloučení předmětného řízení k samostatnému projednání (11 C 533/2007) i rozhodnutí Vrchního soudu v Praze (č. l. 44) zastupoval žalované 1-4 [pozn. ÚS: správně žalobce a)-d)] v řízení 11 C 292/2007 Mgr. Š. Dotaz, zda plná moc Mgr. Š. byla založena i do spisu sp. zn. 11 C 533/2007, nebyl předseda senátu schopen zodpovědět. Uvedl, že podle záznamu v evidenci ISAS bylo usnesení Vrchního soudu v Praze č. l. 44 Mgr. Š. vypraveno a odesláno poštou dne 5. 8. 2008 a že právní moc je vyznačena dnem 11. 8. 2008. Po tomto datu (dle záznamu evidence ISAS) nebylo usnesení Vrchního soudu v Praze č. l. 44 nikomu doručováno. Předseda senátu dále uvedl, že spis sp. zn. 11 C 292/2007 je od 16. 4. 2010 s dovoláním u Nejvyššího soudu, u spisu 11 C 533/2007 byla nařízena rekonstrukce.
Na vyjádření Obvodního soudu pro Prahu 5 stěžovatelé reagovali replikou ze dne ze dne 14. 6. 2010, ve které uvedli, že v řízení o žalobě, původně projednávané u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 11C 292/2007, byli všichni tři zastoupeni Mgr. Š. až do dne 6. 8. 2008, kdy si zvolili nového právního zástupce Mgr. R. V. Připustili, že po vyloučení části věci (omluv žalovaných) k samostatnému řízení bylo usnesení Vrchního soudu v Praze, jímž byla vyloučená věc postoupena k projednání a rozhodnutí Městskému soudu v Praze, doručeno Mgr. Š. dne 14. 8. 2008, upozornili však, že soudce Městského soudu v Praze právní moc tohoto rozhodnutí zpochybnil a žádal, aby předmětné usnesení bylo doručeno buďto účastníkům řízení, nebo aby byla připojena procesní plná moc Mgr. Š. Obvodní soud pro Prahu 5 reagoval na pokyn Městského soudu v Praze tak, že usnesení Vrchního soudu v Praze zaslal stěžovatelům ad 1) a 2), plnou moc od nich či od jejich zástupce nevyžadoval. K doložení svých tvrzení stěžovatelé připojili k podání kopii pokynu předsedy Obvodního soudu pro Prahu 5, včetně záznamu kanceláře o jeho splnění a kopie poštovních obálek, ze kterých je zřejmé, že jim usnesení Vrchního soudu v Praze bylo doručeno dne 18. 11. 2008. Na jejich základě pak vyjádřili nesouhlas s tvrzením Obvodního soudu pro Prahu 5 o tom, že usnesení Vrchního soudu v Praze nabylo právní moci dne 11. 8. 2008, ani s vyjádřením, že po tomto datu nebylo předmětné usnesení nikomu doručováno.
Z vyžádaného spisu Obvodního soudu pro Prahu 5 sp. zn. 11 C 29/2007 Ústavní soud zjistil, že žalobou o náhradu škody a nemajetkové újmy ze dne 7. 6. 2007 a doplněnou dne 6. 8. 2007 se stěžovatelé ad 1) - 3) společně s žalobkyní Gold Chicken, s. r. o., domáhali po žalovaných náhrady škody a nemajetkové újmy v petitu žaloby konkrétně vyčíslené, stěžovatel ad 1) dále žádal po všech žalovaných omluvy [písemné, uveřejněné na serveru Ministerstva vnitra, v označeném pořadu TV Nova a v deníku Právo (srov. odst. 3 petitu č. l. 16)], stěžovatelky ad 2) a 3) žádaly po žalovaných státních orgánech písemné omluvy (srov. odst. 4 a 5 petitu tamtéž). Při podání žaloby a v průběhu řízení byli stěžovatelé až do 6. 8. 2008 zastoupeni Mgr. Š., [zastoupení nezletilé sjednala její matka, stěžovatelka ad 2)], kterému bylo dne 25. 10. 2007 doručeno vylučovací usnesení čj. 11 C 292/2007-62.
IV.
Ústavní soud vzal za prokázané, že stěžovatelé byli v řízení před Obvodním soudem pro Prahu 5 zastoupeni zmocněncem Mgr. M. Š., a to od podání žaloby až do dne 6. 8. 2008. Obvodní soud pro Prahu 5 tomuto zmocněnci doručil jak vylučovací usnesení, tak i ústavní stížností napadené usnesení Vrchního soudu v Praze, které vypravil k odeslání dne 5. 8. 2008. Doručenku, ze které by bylo možné ověřit datum, kdy zástupce stěžovatelů převzal doručovanou písemnost, nebylo možné pro ztrátu spisu doložit, lze však mít za to, že se tak podle vyjádření samotných stěžovatelů stalo dne 14. 8. 2008.
Podle ustanovení §72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost oprávněna podat fyzická osoba ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Pokud bylo ústavní stížností napadené rozhodnutí doručeno zmocněnci stěžovatelů dne 14. 8. 2008, stal se tento den rozhodným pro běh lhůty k podání ústavní stížnosti, která marně uplynula dnem 13. 10. 2008.
Skutečnost, že Obvodní soud pro Prahu 5 doručoval usnesení Vrchního soudu v Praze stěžovatelům opakovaně, neměla v projednávaném případě právní význam. Předmětné usnesení se dostalo do dispozice jejich zástupce dne 14. 8. 2008 a Ústavní soud neměl důvod o tvrzení samotných stěžovatelů jakkoliv pochybovat, či je vyvracet. Na tomto závěru nemohlo nic změnit ani pokyn k opakovanému doručení soudcem Městského soudu v Praze, který nabyl pochybnosti o právní moci usnesení Vrchního soudu v Praze pouze z toho důvodu, že do vyloučeného spisu postoupeného mu Obvodním soudem pro Prahu 5 nebyla, zřejmě administrativním pochybením, řádně založena plná moc. Závěr o doručení straně žalující i žalované nasvědčuje i doložka právní moci, která je úředním osvědčením o právní skutečnosti - nabytí právní moci - a jako takové jí svědčí presumpce správnosti (srov. stanovisko pléna Ústavního soudu sp. zn. Pl.ÚS -st.8/98 ze dne 20. 10. 1998). Ústavní soud není povolán k tomu, aby zjišťoval, kdy přesně konkrétní rozhodnutí orgánu veřejné moci nabylo právní moci, neboť ověřuje jinou skutečnost, a to zda ústavní stížnost směřuje proti pravomocnému rozhodnutí [srov. §72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu: "Ústavní stížnost jsou oprávněni podat fyzická nebo právnická osoba ... jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutí v řízení, jehož byla účastníkem ... bylo porušeno její základní právo nebo svoboda..."]. V projednávané věci se jeví zřejmým, že ústavní stížností napadené rozhodnutí je pravomocné, byť nikoliv dnem 11. 8. 2008, ale nejpozději dnem 14. 8. 2008, kdy je obdržel zástupce stěžovatelů; doručení žalovaným stěžovatelé nezpochybnili.
Pokud tedy stěžovatelé odvíjeli lhůtu k podání ústavní stížnosti až ode dne doručení druhé zásilky, postupovali nesprávně; opakované doručení bylo, jak shora uvedeno, právně bez významu, neboť nebylo způsobilé zvrátit fakt, že ve skutečnosti bylo rozhodnutí zástupci stěžovatelů doručeno dne 14. 8. 2008. Zákonná lhůta k podání ústavní stížnosti uplynula dnem 13. 10. 2008, a proto ústavní stížnost datovaná dnem 1. 1. 2009 a doručená tentýž den Ústavnímu soudu byla podána po lhůtě stanovené zákonem.
Ústavnímu soudu proto nezbylo než ústavní stížnost podle ustanovení §43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu odmítnout jako návrh podaný po lhůtě stanovené zákonem.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.
V Brně dne 12. srpna 2010
Miloslav Výborný
soudce zpravodaj