ECLI:CZ:US:2010:4.US.1007.10.1
sp. zn. IV. ÚS 1007/10
Usnesení
Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudkyní zpravodajkou JUDr. Vlastou Formánkovou ve věci návrhu M. Š., právně zastoupeného JUDr. Lucií Kýčkovou, advokátkou se sídlem advokátní kanceláře Teplice, Masarykova 537/7, směřující proti žádosti Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 2. dubna 2009, sp. zn. 37 Nt 1357/2008 a Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 14. ledna 2009, sp. zn. 1 Nt 1749/2008, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní soud obdržel podání navrhovatele, jímž se domáhal zrušení shora citovaných žádostí, neboť jimi mělo dojít k porušení zákona a dále k opatření či zásahu orgánu veřejné moci, jímž bylo porušeno základní práva či svobody zaručená zákonem. Shora popsanými žádostmi se obecné soudy obrátily na příslušné orgány v Irsku o udělení souhlasu k trestnímu stíhání navrhovatele i pro jiné trestné činy podle čl. 27 odst. 4 Rámcového rozhodnutí Rady ze dne 13. června 2002, o evropském zatýkacím rozkazu a postupech pro předávání mezi členskými státy (2002/584/SVV). Výše uvedené žádosti byly vyhotoveny poté, co byl rozhodnutím Krajského soudu v Praze ze dne 15. května 2008, sp. zn. 4 T 7/2007, vzat do vazby.
Navrhovatel konstatoval již v úvodu svého podání, že obdržel dne 30. července 2009 písemnosti Obvodního soudu pro Prahu 6, obeznamující jej o započetí soudního řízení v Irsku ohledně napadených žádostí Obvodního soudu pro Prahu 6 a Obvodního soudu pro Prahu 10.
Dle ustanovení §72 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), může podat ústavní stížnost ten, kdo tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení jehož byl účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno jeho základní právo nebo svoboda. Ústavní stížnost však lze podat pouze ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon k ochraně práv poskytuje (§72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu). Pokud zákon procesní prostředek k ochraně práva neposkytuje, lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů ode dne, kdy se o zásahu orgánu veřejné moci dozvěděl, nejdéle však do jednoho roku ode dne, kdy k takovému zásahu došlo (§72 odst. 5 zákona o Ústavním soudu).
Navrhovatel byl o podání žádostí, která není rozhodnutím s příslušejícím opravným prostředkem, zpraven dne 30. července 2009. Tímto dnem mu proto začala běžet subjektivní lhůta k podání ústavní stížnosti proti jinému zásahu orgánu veřejné moci. Objektivní lhůta počala běžet dne 14. ledna 2009 (žádost Obvodního soudu pro Prahu 10, sp. zn. 1 Nt 1749/2008) resp. dne 2. dubna 2009 (žádost Obvodního soudu pro Prahu 6, sp. zn. 37 Nt 1357/2008).
Z uvedeného je patrné, že podání ze dne 6. dubna 2010 bylo odesláno až šest měsíců po uplynutí šedesáti denní subjektivní lhůty, a dokonce i po uplynutí roční objektivní lhůty. S ohledem na uvedené skutečnosti je na podání třeba hledět jako na návrh podaný po lhůtě stanovené v ustanovení §72 odst. 3 a 5 zákona o Ústavním soudu.
Podle ustanovení §43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavnímu soudu soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, je-li návrh podán po zákonem o Ústavnímu soudu stanovené lhůtě pro jeho podání. Z uvedených důvodů proto nezbylo, než návrh v souladu s tímto ustanovením odmítnout.
Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 14. dubna 2010
JUDr. Vlasta Formánková v.r.
soudkyně zpravodajka