ECLI:CZ:US:2010:4.US.1087.10.2
sp. zn. IV. ÚS 1087/10
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dne 2. srpna 2010 soudcem zpravodajem Michaelou Židlickou v právní věci stěžovatele M. Š., zastoupeného Mgr. Milanem Plíškem, advokátem se sídlem Velké náměstí 135/19, Hradec Králové, o ústavní stížnosti proti rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 8 As 57/2009-488 ze dne 29. 12. 2009 a usnesení Městského soudu v Praze č. j. 10 Ca 163/2008-246 ze dne 15. 1. 2009, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Dne 14. 4. 2010 obdržel Ústavní soud návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu §72 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), jehož prostřednictvím se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví označených rozhodnutí obecných soudů.
Dříve než mohl Ústavní soud přistoupit k věcnému přezkumu napadených rozhodnutí, byl povinen zkoumat, zda byla ústavní stížnost podána včas, zda byla přípustná a zda splňovala i další obsahové a formální náležitosti vyžadované zákonem o Ústavním soudu.
Dle §72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje. Ze sdělení Městského soudu v Praze ze dne 23. 7. 2010 Ústavní soud zjistil, že rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 8 As 57/2009-488 ze dne 29. 12. 2009 byl právnímu zástupci stěžovatele doručen dne 10. 2. 2010, posledním dnem lhůty k podání ústavní stížnosti tak bylo pondělí 12. 4. 2010. Z výše uvedeného vyplývá, že zaslal-li stěžovatel svou ústavní stížnost Ústavnímu soudu až dne 14. 4. 2010, učinil tak opožděně a Ústavnímu soudu nezbylo než jeho návrh odmítnout dle §43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu. Z obsahu ústavní stížnosti a z jejích příloh bylo dovoditelné, že stěžovatel zřejmě odvozoval počátek běhu lhůty pro podání ústavní stížnosti ode dne, kdy od svého právního zástupce převzal kopii rozsudku Nejvyššího správního soudu, nicméně s ohledem na znění §42 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., o soudním řízení správním, ve znění pozdějších předpisů, byl v této souvislosti rozhodný toliko okamžik doručení rozsudku právnímu zástupci.
Ústavní soud pro úplnost podotýká, že lhůta, kterou stěžovateli stanovil a kterou následně na jeho žádost prodloužil do 30. 6. 2010, se týkala pouze odstranění vady podání, spočívající v absenci právního zastoupení. Nejednalo se o prodloužení lhůty k podání ústavní stížnosti jako takové. Takovou kompetencí ostatně soudce zpravodaj dle ustálené judikatury Ústavního soudu ani nedisponuje.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 2. srpna 2010
Michaela Židlická, v. r.
soudce zpravodaj