ECLI:CZ:US:2010:4.US.1107.10.1
sp. zn. IV. ÚS 1107/10
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dne 7. prosince 2010 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedkyně Michaely Židlické, soudců Vlasty Formánkové a Pavla Holländera, o ústavní stížnosti J. H., zastoupeného JUDr. Pavlem Pileckým, advokátem se sídlem v Praze, Uruguayská 178/5, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 19. 2. 2010 sp. zn. UL 22/2010, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Stěžovatel svou ústavní stížností napadá, s tvrzením porušení práv zaručovaných čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, jakož i porušení čl. 90 Ústavy ČR, v záhlaví označené rozhodnutí.
Uvedeným rozhodnutím v neskončeném řízení zahájeném k žalobě stěžovatele odvolací soud zamítl návrh stěžovatele, opírající se o ustanovení §174a zákona o soudech a soudcích, na určení lhůty k nařízení jednání v dané věci a částečně jeho návrhu vyhověl, když soudu I. stupně určil lhůtu jednoho týdne k rozhodnutí o návrhu stěžovatele na nařízení předběžného opatření.
Proti zamítavé části tohoto rozhodnutí směřuje ústavní stížnost, v níž stěžovatel po podrobném popisu průběhu dané věci, jímž dokumentuje průtahy v řízení (zahájeném v roce 1993), dává najevo nesouhlas s napadeným rozhodnutím, odůvodňujícím v zamítavé části nemožnost vyhovět jeho návrhu na určení lhůty k nařízení jednání tím, že řízení bylo přerušeno, přitom zároveň zpochybňuje samotné přerušení řízení.
Senát mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].
V posuzované věci, jakkoliv se z obsahu stížnosti, z obsahu napadeného rozhodnutí a také z obsahu rekonstruovaného spisu Obvodního soudu pro Prahu 6 sp. zn. 7 C 132/99 (připojeného u spisu Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS. 1028/2010, jehož předmětem řízení je další ústavní stížnost stěžovatele), podává, že úkony provedené procesním soudem v dané věci naprosto neodpovídají délce trvání řízení a proces rekonstrukce spisu neprobíhá zcela v souladu s ustanovením §200a vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 505/2001-Org, nelze ústavní stížnosti vyhovět, neboť Ústavní soud, jak již dal opakovaně ve své judikatuře najevo, je vázán petitem ústavní stížnosti a tento tvrzeným průtahům v řízení či jinému zásahu soudu neodpovídá [§82 odst. 3 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb.]. Stěžovatel navrhuje "pouze" zrušení napadeného rozhodnutí, samotným tímto rozhodnutím však k zásahu do práv, jichž se stěžovatel dovolává, podle přesvědčení Ústavního soudu nedošlo. Městský soud v Praze, který část svých zjištění, z nichž při vydání napadeného rozhodnutí vycházel, činil z příslušného soudního rejstříku, přitom záznamy v rejstříku jsou mimo jiné ve smyslu ustanovení §200a vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 505/2001-Org. podkladem pro provádění rekonstrukce spisu, v odůvodnění napadeného rozhodnutí přezkoumatelným způsobem vysvětlil, z jakého důvodu bylo možno návrhu stěžovatele podanému s odvoláním na ustanovení §174a zákona o soudech a soudcích vyhovět pouze částečně a proč nemohl vyhovět návrhu na určení lhůty k nařízení jednání. Naznačil přitom, že stěžovatel sám svým vlastním úkonem - návrhem na pokračování v řízení může překážku, pro kterou nebylo možno lhůtu k nařízení jednání určit, odstranit. Na odůvodnění napadeného rozhodnutí, které Ústavní soud považuje za ústavně konformní, lze odkázat. Ke stěžovatelovu zpochybňování pravosti záznamů v rejstříku pak třeba uvést, že sám žádný konkrétní důkaz svědčící o nezákonné manipulaci se spisem neoznačil. Dodat pak možno, že pokud stěžovateli skutečně rozhodnutí o přerušení řízení doručeno nikdy řádně nebylo a podle zákona pro takový postup podmínky dány nebyly, měl by procesní soud toto pochybení okamžitým doručením uvedeného rozhodnutí stěžovateli napravit, případně samotný návrh na určení lhůty k nařízení jednání logicky považovat za návrh na pokračování v řízení a o tomto urychleně rozhodnout.
Z uvedených důvodů byla ústavní stížnost podle §43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, odmítnuta.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné
V Brně dne 7. prosince 2010
Michaela Židlická
předsedkyně senátu Ústavního soudu