ECLI:CZ:US:2010:4.US.1353.10.1
sp. zn. IV. ÚS 1353/10
Usnesení
Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Miloslava Výborného a soudkyň Vlasty Formánkové a Michaely Židlické ve věci stěžovatele M. K., zastoupeného JUDr. Milanem Hulíkem, advokátem se sídlem AK v Bolzanova 1, Praha 1, o ústavní stížnosti proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 19. února 2009 č. j. 20 Co 501/2008-131, proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 29. 7. 2008 č. j. 22 C 49/2007-91 a proti usnesení Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 1131/09 ze dne 28. května 2009, spojené s návrhem na zrušení ustanovení §3 odst. 1 zákona č. 212/2000 Sb. a ustanovení §43 odst. 1 písm. c) a §43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., takto:
Ústavní stížnost a návrhy s ní spojené se odmítají.
Odůvodnění:
Dne 10. 5. 2010 bylo Ústavnímu soudu doručeno podání, jež Ústavní soud posoudil v souladu se zákonem č. 182/1993 Sb., zákon o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon o Ústavním soudu") jako ústavní stížnost. Stěžovatel petit ústavní stížnosti formuloval takto:
"(...) stěžovatel žádá, aby Plénum Ústavního soudu nahradilo usnesení Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 1131/09 ze dne 28. května 2009 a o věci stěžovatele nově rozhodlo nálezem takto:
1. Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 19. února 200, č. j. 20 Co 501/2008-131 a rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 29. 7. 2008, č. j. 22 C 49/2007-91 bylo porušeno právo stěžovatele na soudní ochranu podle čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a podle čl. 36 Listiny základních práv a svobod bylo porušeno právo stěžovatele na účinné právní prostředky nápravy podle čl. 13 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod bylo porušeno právo stěžovatele na užívání práv a svobod bez rasové diskriminace podle čl. 14 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a bylo porušeno právo stěžovatele na pokojné užívání majetku podle článku 1 Protokolu č. 1. Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.
2. Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 19. února 2009, č.j. 20 Co 501/2008-131, a rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 29. července 2008, č.j. 22 C 49/2007-91, se zrušují.
3. Část zákona č. 212/2000 Sb. v ustanovení §3 odst. , se zrušuje.
4. Část zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, v ustanovení §43 odst. 1 písm. c) a v ustanovení §43 odst. 2 písm. a, se zrušuje."
Z této citace, jakož i z velmi podrobné ústavní stížnosti mj. plyne, že ústavnost výše citovaných rozhodnutí obecných soudů byla již Ústavním soudem přezkoumána a tento přezkum vyústil v usnesení III. senátu Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 1131/09 z 28. 5. 2009, jímž byla stěžovatelova tehdejší ústavní stížnost odmítnuta, jakož byl odmítnout i návrh s ní spojený podle §43 odst. 2 písm. a), §43 odst. 1 písm. c) a §43 odst. 2 písm. b) zákona o Ústavním soudu. Již jen z obsahu právě projednávané ústavní stížnosti je zjevné, že pokud stěžovatel opětovně brojí proti rozhodnutím obecných soudů, je jeho ústavní stížnost v této části podána opožděně. Žádá-li stěžovatel "nahrazení" citovaného usnesení III. senátu Ústavního soudu rozhodnutím Pléna Ústavním soudu, pak je nutno konstatovat, že k tomuto rozhodnutí není Ústavní soud příslušný.
Vzhledem k právě uvedenému se Ústavní soud rovněž nemohl zabývat návrhem stěžovatele na zrušení právních předpisů, neboť tento návrh je akcesorický k ústavní stížnosti a může být věcně projednán jen tehdy, je-li věcně projednána i ústavní stížnost.
S ohledem na shora uvedené skutečnosti odmítl Ústavní soud ústavní stížnost podle ustanovení §43 odst. 1 písm. b), d) a návrhy s ní spojené podle ustanovení §43 odst. 2 písm. b) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 24. května 2010
Miloslav Výborný, v. r.
předseda senátu Ústavního soudu