ECLI:CZ:US:2010:4.US.1443.10.1
sp. zn. IV. ÚS 1443/10
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dne 1. června 2010 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedkyně Michaely Židlické, soudců Vlasty Formánkové a Pavla Holländera, ve věci navrhovatele M. J., zastoupeného JUDr. Klárou Veselou Samkovou, advokátkou se sídlem Španělská 620 00 Praha 2, o ústavní stížnosti proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 17. února 2010 č. j. 6 Ads 147/2009-57, rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 22. června 2009 č. j. 33 Cad 31/2009-34 a rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 14. ledna 2009 č. 530 604 002, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížností stěžovatel napadl v záhlaví uvedená rozhodnutí orgánů veřejné moci, jimiž bylo rozhodováno o odnětí plného invalidního důchodu. Tvrdil, že jimi došlo k porušení jeho ústavně zaručených základních práv a ústavních kautel plynoucích z čl. 1 odst. 1, 2, 3 Ústavy ČR, čl. 1, čl. 30 odst. 1, čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.
Dle odůvodnění návrhu k zásahu do uvedených kautel mělo dojít (stručně shrnuto) tím, že relevantní závěry vedoucí k odnětí jeho plného invalidního důchodu jsou nedostatečně podložené, přičemž nedošlo zejména k zohlednění zdravotní zprávy Ústřední vojenské nemocnice v Praze ze dne 11. března 2009, a dále tím, že obecné soudy se nevypořádaly s jeho námitkami, jimiž těmto závěrům a způsobu jejich vyvození oponoval. Stěžovatel se domáhal, aby Ústavní soud předmětná rozhodnutí nálezem zrušil.
Senát mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].
Z obsahu napadených rozhodnutí zásah do práv, jichž se stěžovatel dovolával, shledán nebyl. Z těchto se dostatečným a přezkoumatelným, tj. ústavně souladným způsobem podává, čím jsou založeny co do relevantních úvah jejich rozhodovací důvody, o něž se přesvědčení soudů, resp. výrokový výsledek jejich rozhodnutí opírá (čl. 1 odst. 1 ve spojení s čl. 82 odst. 1, čl. 90 a čl. 95 odst. 1 Ústavy ČR). Adekvátně reagují na námitky stěžovatele, vznesené převážně i v ústavní stížnosti, pročež postačí na obsah jejich odůvodnění odkázat, když jeho opakování by bylo za těchto podmínek zjevně formálním.
Z pohledu posouzení procesu jako celku Ústavní soud nepřisvědčil argumentaci stěžovatele o porušení jeho ústavně zaručených základních práv a jeho návrh mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků odmítl [§43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 1. června 2010
Michaela Židlická
předsedkyně senátu Ústavního soudu