ECLI:CZ:US:2010:4.US.1666.10.1
sp. zn. IV. ÚS 1666/10
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dne 3. srpna 2010 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedkyně Michaely Židlické, soudců Vlasty Formánkové a Pavla Holländera ve věci navrhovatele J. H., zastoupeného Mgr. Viktorem Pavlíkem, advokátem se sídlem v Praze 1, Opatovická 4, o ústavní stížnosti proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 17. 2. 2010 č. j. 19 Co 518/2009-276 a rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 1. 9. 2009 č. j. 50 P 77/2006-246, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Navrhovatel se cestou ústavní stížnosti domáhal zrušení výše citovaných rozhodnutí, jimiž byl zamítnut návrh na nařízení výkonu rozhodnutí ve věci jeho styku s nezletilým, upraveného rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 22. 5. 2006 č. j. 50 P 77/2006-100. Uvedl, že poté, co matka i se synem opustila v říjnu 2007 Českou republiku a nadále se zdržuje ve Spojených arabských emirátech, není reálně možné, aby soudem vymezený poměrně široký rozsah styku s nezletilým mohl uskutečňovat. Vyslovil přesvědčení, že matka tak učinila svévolně bez vědomí otce a tak záměrně vyvolala stav, pro který jemu jako otci styk s dítětem znemožnila. Přes sdělené skutečnosti soud I. stupně jeho návrh na nařízení výkonu rozhodnutí o úpravě styku s nezletilým zamítl a odvolací soud toto rozhodnutí potvrdil. Z uvedených důvodů se cítí dotčen v právech, zakotvených v čl. 10 odst. 2, čl. 32 odst. 4, čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, jakož i v čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§72 odst. 1 písm. a), §43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Z obsahu stížností napadeného usnesení Městského soudu v Praze zásah do práv, kterých se stěžovatel v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. Jmenovaný soud v odvolacím řízení přezkoumal dle §212 občanského soudního řádu rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 1. 9. 2009, výrok zamítající návrh stěžovatele na nařízení výkonu rozhodnutí téhož soudu ze dne 22. 5. 2006 č. j. 50 P 77/2006-100, upravující jeho styk s nezletilým synem, potvrdil, když shodně se soudem I. stupně neshledal na straně matky chování, bránící otci ve vymezeném styku s dítětem v místě jejího bydliště. Ve vyčerpávajícím odůvodnění odvolací soud také vyložil a v tomto smyslu i poučil otce, jakým způsobem je oprávněn domáhat se případné změny v úpravě styku s nezletilým a tak změnit ty podmínky, jež po odstěhování matky s dítětem mimo území České republiky mu uskutečnění styku s ním činily obtížným až nerealizovatelným.
Pro výše uvedené byl návrh směřující proti usnesení soudu II. stupně jako zjevně neopodstatněný odmítnut. Ústavní stížnost napadající rozhodnutí soudu I. stupně je návrhem nepřípustným, když nebrojí proti rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho tvrzeného práva poskytuje [§43 odst. 2 písm. a), §43 odst. 1 písm. e), §72 odst. 1 písm. a), odst. 3 a 6 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů]. S ohledem na odmítnutí návrhu nebyl již zástupce stěžovatele vyzýván k odstranění pochybení v obsahu plné moci, postrádající přesné datum udělení a přijetí příslušného zmocnění.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 3. srpna 2010
Michaela Židlická
předsedkyně senátu Ústavního soudu