ECLI:CZ:US:2010:4.US.2772.10.1
sp. zn. IV. ÚS 2772/10
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou JUDr. Vlastou Formánkovou mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků o ústavní stížnosti stěžovatelky CPI BYTY a.s., se sídlem v Praze, Václavské náměstí 1601/47, právně zastoupené JUDr. Tomášem Rybářem, Ph.D., advokátem advokátní kanceláře se sídlem v Praze, Václavské náměstí 1601/47, směřující proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č. j. 11 Co 4/2010-121 ze dne 26. dubna 2010 takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížností podanou ve lhůtě a splňující i další podmínky podle zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatelka s odkazem na zásah do jejího práva na soudní a jinou právní ochranu zaručeného čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a na porušení čl. 90 Ústavy České republiky domáhala zrušení v záhlaví citovaného rozhodnutí.
Ústavní soud zjistil, že Okresní soud v Ústí nad Labem rozsudkem č. j. 29 C 262/2009-104 ze dne 25. září 2009 (dále jen "rozsudek") zastavil řízení o částce 14.969,32 Kč (výrok I.), uložil žalovené E. Ž. zaplatit stěžovatelce částku 13.016,- Kč se specifikovaným poplatkem z prodlení (výrok II.), žalobu co do poplatku z prodlení ve výši 2,5 promile denně z částky 1.879,72 Kč za dobou od 1. 9. 2007 do zaplacení a co do poplatku z prodlení z částky 1.619,72 Kč za dobu do 31. srpna 2007 ve výši 2.834,50 Kč zamítl (výrok III.) a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok IV.). Stěžovatelka podala (pouze) proti nákladovému výroku IV. rozsudku odvolání. Krajský soud v Ústí nad Labem v záhlaví citovaným rozhodnutím odvolací řízení zastavil.
Ústavní soud nejprve zkoumal, zda podaná ústavní stížnost má všechny formální náležitosti a zda jsou splněny i ostatní předpoklady jejího meritorního projednání stanovené zákonem o Ústavním soudu, přičemž dospěl k závěru, že se jedná o návrh nepřípustný (§75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu).
Dle ust. §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (§72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu); to neplatí pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení (§72 odst. 4 zákona o Ústavním soudu).
Dle ust. §229 odst. 4 občanského soudního řádu žalobou pro zmatečnost účastník může napadnout rovněž pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo odmítnuto odvolání nebo kterým bylo zastaveno odvolací řízení.
Jelikož bylo v záhlaví citovaným rozhodnutím pravomocně zastaveno odvolací řízení, měla proti tomuto rozhodnutí stěžovatelka k dispozici mimořádný opravný prostředek, kterým je žaloba pro zmatečnost. Před podáním ústavní stížnosti tak byla stěžovatelka povinna vyčerpat i tento procesní prostředek, který jí zákon k ochraně jejího práva poskytoval. To však neučinila.
S ohledem na uvedené skutečnosti Ústavnímu soudu nezbylo, než postupovat podle §43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu a na jeho základě soudkyní zpravodajkou mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ústavní stížnost odmítnout.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 9. listopadu 2010
Vlasta Formánková
soudkyně zpravodajka