ECLI:CZ:US:2010:4.US.2969.10.1
sp. zn. IV. ÚS 2969/10
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dne 1. listopadu 2010 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení ve věci navrhovatelů 1) R. T. a 2) J. B., zastoupených JUDr. Hanou Riedlovou, advokátkou se sídlem v České Lípě, Jiráskova 638, o ústavní stížnosti proti usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 30. 8. 2010 sp. zn. 4 Tz 40/2010 a proti postupu ministra spravedlnosti, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Navrhovatelé se domáhali zrušení výše označeného usnesení Nejvyššího soudu, jímž bylo vzato na vědomí zpětvzetí stížnosti pro porušení zákona, podané dne 8. 6. 2010 předcházející ministryní spravedlnosti pod č. j. 352/2010-OD-SPZ. Postupem stávajícího ministra spravedlnosti, který označenou stížnost podanou v jejich prospěch vzal zpět, i usnesením Nejvyššího soudu se cítí dotčeni v právech, zakotvených v čl. 36 odst. 1, 2 a čl. 38 odst. 1, 2 Listiny základních práv a svobod.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Soudce zpravodaj mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením odmítne, jde-li o návrh podaný někým zjevně neoprávněným [§72 odst. 1 písm. a), §43 odst. 1 písm. c) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Z obsahu usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 30. 8. 2010 sp. zn. 4 Tz 40/2010 a sdělení ministra spravedlnosti JUDr. Jiřího Pospíšila ze dne 17. 8. 2010 č. j. 352/2010-OD-SPZ bylo zjištěno, že jmenovaný vzal zpět stížnost pro porušení zákona, která byla podána ve prospěch stěžovatelů, pravomocně odsouzených pro spáchání trestného činu krádeže podle §247 odst. 1 a odst. 4 tr. zákona. Toto uvedené zpětvzetí stížnosti pro porušení zákona vzal Nejvyšší soud dne 30. 8. 2010 v souladu s §266 odst. 6 trestního řádu na vědomí.
Podle obsahu §266 odst. 1 a 6 trestního řádu proti pravomocnému rozhodnutí soudu nebo státního zástupce, jímž byl porušen zákona nebo které bylo učiněno na podkladě vadného postupu řízení, může ministr spravedlnosti podat u Nejvyššího soudu stížnost pro porušení zákona. Ministr spravedlnosti může vzít zpět stížnost pro porušení zákona, kterou podal, a to až do doby, než se soud rozhodující o stížnosti pro porušení zákona odebere k závěrečné poradě. Zpětvzetí stížnosti vezme usnesením na vědomí předseda senátu tohoto soudu.
S ohledem na uvedená ustanovení §266 odst. 1 a 6 tr. řádu nutno konstatovat, že k podání stížnosti pro porušení zákona a k jejímu zpětvzetí je oprávněn pouze ministr spravedlnosti, který ji podat může či nemusí. Toto výlučné oprávnění tak náleží pouze ministru spravedlnosti a pokud stížnost pro porušení zákona nepodá či již podaný návrh vezme zpět, k zásahu do práva odsouzených (jimž takové právo nenáleží) tak nejen nemohlo dojít, ale ti také nejsou osobami, které jsou oprávněny stížnosti pro porušení zákona se domáhat či brojit proti zpětvzetí již učiněného úkonu a jeho vzetí na vědomí Nejvyšším soudem.
Pro výše uvedené byl návrh podaný osobami zjevně neoprávněnými odmítnut [§43 odst. 1 písm. c) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 1. listopadu 2010
Pavel Holländer
soudce zpravodaj