ECLI:CZ:US:2010:4.US.3014.09.1
sp. zn. IV. ÚS 3014/09
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Miloslava Výborného a soudců Vlasty Formánkové a Michaely Židlické o návrhu MUDr. K. Š., zastoupené JUDr. Martou Pauerovou, advokátkou Advokátní kanceláře se sídlem v Praze 1, Václavské nám. 21, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 15. 9. 2009 č. j. 21 Co 328/2009-1283, takto:
Řízení se zastavuje.
Odůvodnění:
Stěžovatelka se svou včas podanou ústavní stížností domáhala s odvoláním na porušení práva na spravedlivý proces a práva na soudní ochranu, zaručených čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), zrušení shora označeného rozhodnutí Městského soudu v Praze, jímž byl potvrzen rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 5, kterým byl zamítnut návrh stěžovatelky na změnu výchovy jejího nezletilého syna.
V průběhu řízení o předmětném návrhu před Ústavním soudem sdělila právní zástupkyně stěžovatelky, že její mandantka MUDr. K. Š. zemřela a toto sdělení doložila úmrtním oznámením. Zároveň uvedla, že v důsledku úmrtí její mandantky došlo ke skončení jejího právního zastupování stěžovatelky v dané věci.
Na uvedenou situaci zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu") v ustanovení §77, upravujícím institut zastavení řízení, z hlediska své konstrukce nedopadá. Podle ustanovení §63 zákona o Ústavním soudu, pokud citovaný zákon nestanoví jinak, použijí se pro řízení před Ústavním soudem přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu a předpisy vydané k jeho provedení. Ve smyslu ustanovení §107 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "o. s. ř."), jestliže účastník ztratí po zahájení řízení způsobilost být účastníkem řízení dříve, než řízení bylo pravomocně skončeno, posoudí soud podle povahy věci, zda má v řízení pokračovat, řízení přerušit, anebo zda má řízení zastavit.
Fyzická osoba ztratí způsobilost být účastníkem řízení, zemře-li (§7 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů). Pokud v uvedeném případě ztratí účastník způsobilost být účastníkem řízení během tohoto řízení, tj. v době po zahájení řízení do dne, kdy řízení bylo pravomocně skončeno, soud posoudí, zda uvedená skutečnost sama o sobě brání dalšímu pokračování v řízení nebo zda lze v řízení pokračovat s jeho právním nástupcem.
Ztráta způsobilosti být účastníkem řízení brání pokračovat v řízení zejména tam, kde práva a povinnosti, o něž v řízení jde, jsou vázány podle hmotného práva na osobu účastníka řízení a nepřecházejí na právní nástupce. V předmětném řízení o ústavní stížnosti stěžovatelka tvrdila, že ústavní stížností napadeným rozhodnutím obecného soudu bylo dotčeno její ústavně zaručené právo na spravedlivý proces a právo na soudní a jinou ochranu (čl. 36 odst. 1 Listiny). Z povahy těchto práv plyne, že se jedná o práva, která jsou podle ústavního práva vázána na osobu stěžovatelky, a tudíž jako takové nepřechází na její právní nástupce, pokud tito existují (srov. usnesení Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 160/99, Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek č. 15, usnesení č. 48, str. 283).
Za daného stavu věcí proto Ústavnímu soudu nezbylo, než řízení o ústavní stížnosti usnesením ze shora uvedených důvodů, s poukazem na §63 zákona o Ústavním soudu a §107 odst. 1 o. s. ř. zastavit.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 21. května 2010
Miloslav Výborný, v. r.
předseda senátu Ústavního soudu