ECLI:CZ:US:2010:4.US.3215.10.1
sp. zn. IV. ÚS 3215/10
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dne 8. prosince 2010 v senátě složeném z předsedy Miloslava Výborného a soudkyň Vlasty Formánkové a Michaely Židlické o ústavní stížnosti 1) J. B. a 2) Bytového družstva Brandlova 1380, Brandlova 1380, 149 00 Praha 4 - Chodov, obou zastoupených JUDr. Ivanou Sittkovou, advokátkou, AK se sídlem Medkova 913/48, 149 00 Praha 4, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 7. září 2010, č. j. 81 Cm 63/2010 - 25 takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Stěžovatelé se včas podanou ústavní stížností domáhali zrušení v záhlaví uvedeného usnesení Městského soudu v Praze, kterým bylo rozhodnuto o přibrání dalšího účastníka (v řízení o ústavní stížnosti druhého stěžovatele) do řízení dle §94 odst. 3 o. s. ř.
V odůvodnění ústavní stížnosti stěžovatelé namítli, že v uvedeném rozhodnutí závěry soudu nezohledňují veškeré skutkové okolnosti věci a jsou z nich vyvozeny nesprávné právní závěry. Napadeným rozhodnutím tak byla porušena jejich základní práva "zakotvená zejména v čl. 36, odst. 1, v čl. 37, odst. 2 a v čl. 11 odst. 1 bod 4) atd. Listiny základních práv a svobod".
Ústavní soud přezkoumal napadené rozhodnutí z hlediska tvrzeného porušení ústavně zaručených práv a svobod a poté dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.
Ústavní soud v prvé řadě připomíná, že dané řízení je řízením nesporným [nikoliv sporným, jak to uvádějí stěžovatelé ve své ústavní stížnosti (srov. §200e o.s.ř.)]. Z ustanovení §200e o. s. ř. ve spojení s §94 o. s. ř. jasně vyplývá, že v tam uvedených řízeních jsou jejich účastníky navrhovatel a ti, o jejichž právech nebo povinnostech má být v řízení jednáno. Dle názoru Ústavního soudu Městský soud v Praze přibráním dalšího účastníka do řízení, Bytového družstva Brandlova 1380, správně aplikoval relevantní ustanovení o. s. ř. Své rozhodnutí řádně odůvodnil, takže v něm nelze spatřovat porušení čl. 36 a čl. 37 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") či jiných pravidel ústavnosti. Nad rámec uvedeného Ústavní soud odkazuje na odůvodnění napadeného rozhodnutí, neboť se se závěry v něm uvedenými ztotožňuje.
Stran namítaného porušení čl. 11 odst. 1 bod 4) Listiny Ústavní soud poznamenává, že toto ustanovení není v Listině obsaženo, a proto se touto námitkou nelze zabývat.
Z výše vyloženého je patrno, že stěžovatelům se nezdařilo prokázat porušení jim ústavně zaručených práv a svobod, a proto Ústavní soud podanou ústavní stížnost odmítl podle ustanovení §43 odst. odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.
V Brně dne 8. prosince 2010
Miloslav Výborný, v. r.
předseda senátu Ústavního soudu