ECLI:CZ:US:2010:4.US.596.10.1
sp. zn. IV. ÚS 596/10
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dne 10. května 2010 v senátě složeném z předsedy Miloslava Výborného a soudkyň Vlasty Formánkové a Michaely Židlické o ústavní stížnosti Ing. Mgr. L. D., zastoupeného Mgr. Danielem Hrbáčem, advokátem, AK se sídlem Mezírka 1, 602 00 Brno, proti usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 4. 1. 2010 č. j. 15 Co 389/2009-102 a Městského soudu v Brně ze dne 13. 8. 2009 č. j. 33 C 164/2006-95 takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
V ústavní stížnosti se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví označených usnesení obecných soudů, jimiž mělo být porušeno jeho právo na spravedlivý proces zaručené článkem 36 odst. 1 a článkem 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina").
Z podané ústavní stížnosti a z jejích příloh zjistil Ústavní soud, že Městský soud v Brně usnesením ze dne 13. 8. 2009 č. j. 33 C 164/2006-95 odmítl stěžovatelovo odvolání jako opožděné. Soud konstatoval, že při pokusu o doručení rozsudku soudu prvního stupně dne 12. 6. 2009 nebyl stěžovatel zastižen a písemnost byla téhož dne uložena na poště; s přihlédnutím k ustanovení §50c odst. 4 o. s. ř. ve znění účinném do dne 30. 6. 2009 byl za den doručení považován den 22. 6. 2009 a lhůta k podání odvolání tak uplynula dne 7. 7. 2009, a proto odvolání podané dne 8. 7. 2009 bylo opožděné. Krajský soud v Brně usnesením ze dne 13. 8. 2009 č. j. 33 C 164/2006-95 usnesení soudu prvního stupně potvrdil.
Stěžovatel je přesvědčen, že odvolání podal včas, neboť soud chybně určil den uložení písemnosti k vyzvednutí, od nějž se odvíjí počátek běhu lhůty, jejímž uplynutím nastává fikce doručení. Vysvětluje, že písemnost se nepovažuje za uloženou dnem bezvýsledného pokusu o doručení, ale teprve dnem, kdy je připravena v příslušné provozovně provozovatele poštovních služeb k vyzvednutí, a to nejdříve dnem následujícím po bezvýsledném pokusu o doručení, neboť je-li písemnost v daný den doručována, nemůže být ve stejný den s ohledem na provozní možnosti provozovatele poštovních služeb připravena k vyzvednutí. Dnem uložení tak mohl být nejdříve den 15. 6. 2009, neboť den následující po dni pokusu o doručení byla sobota; posledním dnem lhůty k podání odvolání pak byl den 9. 7. 2009.
Z důkazu provedeného Ústavním soudem - výpovědi svědkyně V. B., vedoucí pošty ve Fryšavě pod Žákovou horou, vyplývá, že uložení na poště je provedeno vždy v týž den, ve kterém je pokus o doručení učiněn, což znamená, že ještě v týž den je zásilka připravena k vyzvednutí. Na základě nahlédnutí do písemné dokumentace dále svědkyně vypověděla, že předmětná zásilka byla dne 12. 6. 2009 v 9:54 hod. uložena a připravena k vyzvednutí.
Ve vyjádření k provedenému důkazu stěžovatel uvedl, že dnem, ve kterém je uložena písemnost k vyzvednutí, je nutno rozumět první den, v němž je po celou provozní dobu připravena zásilka k vyzvednutí; takovým dnem nemůže být den, v němž je pouze po část provozní doby připravena zásilka k vyzvednutí, protože by bylo nutno v každém jednotlivém dni posuzovat, zda časový úsek do okamžiku ukončení provozní doby je dostatečným k vyzvednutí zásilky. K údaji z pošty pak stěžovatel uvádí, že v obci působil jako starosta osm let, doručovací okrsek tvoří tři obce, přičemž doručování písemností nikdy neprobíhá před devátou hodinou, údaj o době uskutečnění bezvýsledného pokusu zpravidla kolísal mezi 9:15 - 9:30 hod. a nikdy v minulosti zanechaná poštovní výzva neobsahovala informaci, že zásilka je připravena k vyzvednutí ještě téhož dne od 9:54 hod.
Dříve, než může Ústavní soud přikročit k přezkumu opodstatněnosti či důvodnosti ústavní stížnosti, je povinen zkoumat splnění podmínek její projednatelnosti. V dané věci zjistil Ústavní soud, že formálně bezvadnou a přípustnou ústavní stížnost předložil k podání ústavní stížnosti oprávněný a advokátem zastoupený stěžovatel; současně jde o návrh, k jehož projednání je Ústavní soud příslušný. Po zvážení okolností předložené věci dospěl však Ústavní soud k závěru, že podaná ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.
Ústavní soud je podle čl. 83 Ústavy soudním orgánem ochrany ústavnosti a tuto svoji pravomoc vykonává mimo jiné tím, že ve smyslu jejího čl. 87 odst. 1 písm. d) rozhoduje o ústavní stížnosti proti pravomocnému rozhodnutí a jinému zásahu orgánů veřejné moci do ústavně zaručených základních práv a svobod [srov. též ustanovení §72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu")].
Je-li tedy v ústavní stížnosti namítáno dotčení práva na spravedlivý proces, nejsou z hlediska ústavněprávního přezkumu podstatné výtky napadající věcnou správnost rozhodnutí, protože Ústavní soud není součástí soustavy obecných soudů a nevykonává instanční přezkum jejich rozhodnutí z hlediska věcné správnosti a zachování zákonnosti; Ústavní soud je povolán toliko k přezkumu rozhodnutí obecných soudů po stránce ústavněprávní, tj. zda v řízení byly respektovány ústavněprávní principy, zachována ústavně garantovaná práva a svobody a zda řízení jako celek bylo spravedlivé.
Namítaný nedostatek spravedlivého procesu se nemůže projevit jinak než poměřením, zda soudy podaný výklad rozhodných procesních ustanovení je předvídatelný a rozumný, koresponduje-li fixovaným závěrům soudní praxe, není-li naopak výrazem interpretační svévole (libovůle), jemuž chybí smysluplné odůvodnění, případně zda nevybočuje z mezí všeobecně (konsensuálně) akceptovaného chápání dotčených právních institutů, resp. nepředstavuje-li tím výklad extrémní, resp. excesivní. Ve skutkové rovině pak může být posouzena pouze otázka, zda hodnocení důkazů není zatíženo zjevným logický omylem, zda skutková zjištění mají dostatečnou a racionální základnu v provedených důkazech (není-li zde tzv. "opomenutých důkazů"), a zda obecnými soudy učiněné závěry nejsou s nimi v "extrémním nesouladu" (srov. usnesení III. ÚS 2531/09, dostupné na http://nalus.usoud.cz).
Stěžovateli lze přisvědčit potud, že uložení písemnosti v provozovně poskytovatele poštovních služeb je třeba odlišit od připravenosti písemnosti k vyzvednutí adresátem. K uložení písemnosti dochází tentýž den, kdy byl učiněn bezvýsledný pokus o její doručení, jež se nutně nemusí shodovat se dnem, v němž je písemnost připravena k vyzvednutí; v tomto ohledu je rozhodující datum uvedené ve výzvě k vyzvednutí, jež byla zanechána v místě doručování. Bylo-li zjištěno, že písemnost byla připravena k vyzvednutí dne 12. 6. 2009 v 9:54 hod., začala tímto dnem - bez započtení dne, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty (srov. §57 odst. 1 o. s. ř., ve znění rozhodném pro projednávanou věc) - svůj běh lhůta k uplatnění fikce doručení. Tvrzení stěžovatele o neobvyklosti tak brzké doby připravenosti písemnosti není způsobilé zpochybnit zjištěný časový údaj ani okamžik počátku běhu lhůty, neboť v projednávané věci není rozhodující obvyklá doba připravenosti písemnosti, ale skutečný okamžik v daném konkrétním případě.
Z výše uvedeného je patrno, že stěžovateli se nezdařilo doložit porušení jemu ústavně zaručeného práva na spravedlivý proces a přístup k soudu, a proto Ústavní soud podanou ústavní stížnost odmítl jako zjevně neopodstatněnou dle ustanovení §43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 10. května 2010
Miloslav Výborný, v. r.
předseda senátu Ústavního soudu