ECLI:CZ:US:2010:4.US.623.10.1
sp. zn. IV. ÚS 623/10
Usnesení
Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem Pavlem Rychetským ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky J. J., zastoupené JUDr. Markétou Švarcovou, advokátkou, se sídlem v Praze 4, Dvorecká 2a, proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 25. srpna 2008 sp. zn. 28 C 340/2007a rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 13. srpna 2009 sp. zn. 17 Co 2/2009, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížností doručenou Ústavnímu soudu dne 4. března 2010 se stěžovatelka domáhala, aby Ústavní soud nálezem zrušil v záhlaví uvedená rozhodnutí obecných soudů pro rozpor s čl. 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina").
Podle odůvodnění ústavní stížnosti, obsahově shodného s jejími stanovisky a závěry pojatými do opravných prostředků, stěžovatelka tvrdila, že k porušení označených práv došlo tím, že obecné soudy - stručně řečeno - neposkytly ochranu jejím právům v řízení o určení výživného rozvedené manželce a současně ji uložily nahradit náklady řízení žalovanému ve výši 39.100,- Kč.
Pochybení obecných soudů stěžovatelka spatřovala v tom, že obecné soudy jako orgány veřejné moci nepřezkoumaly žádost stěžovatelky o osvobození od soudních poplatků a nerozhodly o ní. V případě, že by soud její žádosti vyhověl, byla by oprávněna dle §30 odst. 1 o. s. ř. požádat o ustanovení zástupce soudem k ochraně jejích zájmů.
Ústavní soud se nejprve zabýval tím, zda jsou splněny všechny formální předpoklady meritorního projednání ústavní stížnosti [§42 odst. 1, 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu")] a dospěl k závěru, že tomu tak není, neboť ústavní stížnost je v dané věci opožděná.
Ústavní stížnost lze podat ve lhůtě 60 dnů ode dne doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně ústavně zaručeného práva poskytuje (§72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu); takovýmto rozhodnutím v posuzované věci je rozsudek odvolacího soudu, a proto lhůta k podání ústavní stížnosti počala běžet dnem následujícím po 4. září 2009 (č. l. 72), kdy stěžovatelce bylo doručeno rozhodnutí odvolacího soudu (§72 odst. 3 al. 1 zákona o Ústavním soudu). Byla-li však ústavní stížnost podána dne 24. února 2010 (svěřením zásilky k poštovní přepravě prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 4), je zřejmé, že zákonem stanovená lhůta nebyla zachována a že takto podaná ústavní stížnost je opožděná.
Na tomto závěru nic nemění skutečnost, že rozsudek odvolacího soudu napadla stěžovatelka podáním doručeným Obvodnímu soudu pro Prahu 4 dne 3. listopadu 2009, které označila jako "Ústavní stížnost k Nejvyššímu soudu ČR". Usnesením ze dne 18. listopadu 2009 (28 C 340/2007-75) byla vyzvána, aby ve lhůtě 10 dnů upřesnila, zda její podání je dovoláním nebo ústavní stížností. Zástupkyně stěžovatelky reagovala přípisem ze dne 17. prosince 2009, aniž by odstranila pochybnosti o obsahu podání, proto byla opakovaně vyzvána soudem dne 11. ledna 2010.
Návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti se podává písemně výslovně Ústavnímu soudu (§34 odst. 1 zákona o Ústavním soudu), proto zákon neumožňuje přihlédnout k podání stěžovatelky nepříslušnému soudu; zákon o Ústavním soudu Ústavnímu soudu neumožňuje prominout zmeškání lhůty.
Ze shora uvedených důvodů Ústavnímu soudu nezbylo, než ústavní stížnost podle ustanovení §43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu odmítnout soudcem zpravodajem, aniž by se Ústavní soud mohl zabývat meritem věci a vyjadřovat se k odůvodněnosti ústavní stížnosti.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné (§43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).
V Brně dne 10. března 2010
Pavel Rychetský v. r.
soudce zpravodaj