ECLI:CZ:US:2010:4.US.668.10.1
sp. zn. IV. ÚS 668/10
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dne 9. června 2010 soudcem zpravodajem Michaelou Židlickou v právní věci stěžovatele Ing. J. M., o ústavní stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích č. j. 6 Co 2866/2009-44 ze dne 18. 11. 2009 takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavnímu soudu byl dne 8. 3. 2010 doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu §72 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), jehož prostřednictvím se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí Krajského soudu v Českých Budějovicích.
Dříve než se Ústavní soud mohl zabývat věcnou stránkou ústavní stížnosti, byl povinen zkoumat, zda návrh splňoval veškeré formální a obsahové náležitosti vyžadované zákonem o Ústavním soudu, přičemž shledal, že tomu tak nebylo, neboť stěžovatel nerespektoval §30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, jenž ukládá fyzickým a právnickým osobám povinnost být v řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem. Na existenci této vady byl stěžovatel upozorněn v přípise ze dne 22. 3. 2009, jímž mu současně byla stanovena lhůta pro její odstranění v délce 30 dnů, počínající dnem doručení výzvy. Stěžovatel na předmětnou výzvu reagoval prostřednictvím přípisu, předaného k poštovní přepravě dne 3. 5. 2010, v němž uvedl, že má obtíže s obstaráním právního zastoupení, neboť u České advokátní komory neuspěl, a požádal o prodloužení lhůty k odstranění vad podání. Ústavní soud následně přípisem ze dne 18. 5. 2010 žádosti stěžovatele vyhověl a prodloužil lhůtu k odstranění vad podání do 31. 5. 2010. Jelikož stěžovatel ani v takto prodloužené lhůtě vadu podání, spočívající v absenci právního zastoupení, neodstranil, nezbylo Ústavnímu soudu než ústavní stížnost odmítnout dle §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu. Ústavní soud nepřehlédl, že stěžovateli byl přípis, informující jej o prodloužení lhůty k odstranění vad podání, doručen v poslední den této lhůty, tzn. dne 31. 5. 2010, nicméně tuto skutečnost nepovažoval za natolik významnou, aby jí bylo možno odůvodnit poskytnutí další dodatečné lhůty. Stěžovatel si byl především po celou dobu vědom nutnosti odstranit vady podání a mohl za tímto účelem činit kroky bez ohledu na to, zda byl Ústavním soudem o prodloužení lhůty vyrozuměn či nikoliv. Celkově byl takto stěžovateli poskytnut časový prostor v řádu několika měsíců, přičemž tento ani neuvedl žádnou konkrétní příčinu, jež by mu v odstranění vad podání bránila. Stěžovatel se nadto mohl s obsahem přípisu ze dne 18. 5. 2010 fakticky seznámit již ode dne 19. 5. 2010, kdy byl tento poté, co stěžovatel nebyl poštovním doručovatelem zastižen, uložen u poskytovatele poštovních služeb. I přes všechny tyto skutečnosti neodmítl Ústavní soud ústavní stížnost ihned, nýbrž vyčkal, zda bude stěžovatel na přípis ze dne 18. 5. 2010 reagovat, což se ovšem nestalo. Proto Ústavní soud rozhodl, jak uvedeno výše.
Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 9. června 2010
Michaela Židlická, v. r.
soudce zpravodaj