ECLI:CZ:US:2010:4.US.771.10.1
sp. zn. IV. ÚS 771/10
Usnesení
Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků dne 6. dubna 2010 ve věci navrhovatele MUDr. P. J., zastoupeného JUDr. Petrem Hrdličkou, advokátem se sídlem v Praze 3, Pod Lipami 29, o ústavní stížnosti proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 18. 1. 2010 sp. zn. 43 T 9/2006 takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Navrhovatel se domáhal zrušení výše označeného rozsudku, jímž bylo rozhodováno o jeho vině a odsouzení pro spáchání trestného činu podvodu podle §209 odst. 1, 5 písm. a) trestního zákoníku. Uvedl, že tímto nepravomocným rozhodnutím bylo zasaženo do práv, která jsou zakotvena v čl. 36 odst. 3 Listiny základních práv a svobod, v čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, v průběhu trestního řízení pak nebyla respektována zásada obsažená zejména v §2 odst. 1 trestního řádu. Poukázal dále na to, že napadenému rozsudku předcházelo usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 23. 9. 2008 sp. zn. 12 To 48/2008, kterým byl původní rozsudek Městského soudu v Praze sp. zn. 43 T 9/2006 jako rozsudek soudu I. stupně zrušen a věc mu vrácena k dalšímu řízení a novému rozhodnutí, jímž byl pak rozsudek ze dne 18. 1. 2010, proti kterému stížnost směřuje.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Lze ji podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně práv poskytuje, když takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Ústavní stížnost je nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje. To neplatí pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení. Soudce zpravodaj mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, je-li nepřípustný [§72 odst. 1 písm. a), odst. 3, §75 odst. 1 a §43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Z obsahu návrhu a označení spisové značky rozsudku Městského soudu v Praze je nepochybné, že ústavní stížnost směřuje proti rozsudku soudu I. stupně, který dle sdělení obžalovaného, nyní stěžovatele, nebyl ani rozsudkem pravomocným, ústavní stížnost tak nebrojí proti rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon k ochraně tvrzeného práva stěžovateli poskytuje. Proto byl podaný návrh shledán nepřípustným, když k použití §75 odst. 2 zákona o Ústavním soudu důvody nebyly ani tvrzeny.
Pro výše uvedené bylo rozhodnuto tak, jak ve výroku obsaženo [§43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 6. dubna 2010
Pavel Holländer
soudce zpravodaj